Berlín - Vývojové větve člověka a lidoopů se možná oddělily o několik stovek tisíc let dříve, než se doposud myslelo. Je navíc možné, že se tak stalo v Evropě, a nikoliv v Africe, jak tvrdí dnes všeobecně uznávaná teorie.
Novou hypotézu formuloval v odborném časopise PLOS One tým badatelů pod vedením Madelaine Böhmeové ze Senckenbergova střediska pro evoluci člověka a paleoenvironmentalistika na univerzitě v německém Tübingenu. Vědci tak učinili po novém prozkoumání dvou fosilních nálezů a určení životních podmínek na místech jejich vykopání, informovala agentura DPA.
Kdy a kde se vyvinuli nejstarší předci člověka, se dodnes nepodařilo uspokojivě objasnit. Nejbližším žijícím příbuzným lidí je šimpanz. Řada odborníků nyní předpokládá, že se vývojové větve jeho předků a předků člověka oddělily před zhruba pěti až sedmi miliony let v Africe.
Tým Madelaine Böhmeové prozkoumal jediné dvě části těl hominidů známých jako Graecopithecus freybergi - dolní čelist nalezenou v Řecku a zub z Bulharska. Do čeledi hominidů přitom patří primáti i člověk a jeho vyhynulí příbuzní. Na základě podrobného zkoumání nalezených zubů vědci formulovali hypotézu, že se v případě druhu Graecopithecus freybergi jednalo o dosud neznámý druh přímého předka dnešního člověka.
"Byli jsme z výsledků sami překvapení, dosud byli dávní předci člověka známí pouze z oblastí v Africe, jižně od Sahary," řekl Jochen Fuss, který se na výzkumu podílel.
Témata: historie, Evropa, archeologie
Související
20. května 2026 13:13
19. května 2026 14:52
16. května 2026 10:05
21. srpna 2025 14:09
5. června 2025 11:00
3. května 2025 9:04
