Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jsme ochotni prodat Turecku rakety protivzdušné obrany S-400, oznámil Putin

Vladimir Putin, prezident Ruské federace
Vladimir Putin, prezident Ruské federace
Foto: kremlin.ru

Moskva - O prodeji ruských zbraní hovořil minulý měsíc v Soči turecký prezident Recep Tayyip Erdogan s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Ten dnes řekl, že Moskva je připravena prodat Turecku moderní rakety protivzdušné obrany S-400.

"Posuzovali jsme možnost prodeje systémů S-400, jsme k tomu ochotni," řekl Putin. "Jsme připraveni dodat tyto nejnovější a nejúčinnější zbraně. Prezident Erdogan o tom ví, vědí o tom i naši a turečtí vojáci," dodal.

"Pokud jde o kooperaci, tak to je samostatná otázka, spjatá s připraveností tureckého průmyslu. Takovou techniku dosud nikde v zahraničí nevyrábíme (...) V principu ale není nic nemožné," míní ruský prezident.

V Rusku pluky vyzbrojené systémy S-400 například chrání Moskvu před raketovým útokem. Rusové začali vyvíjet i nástupce, systém S-500.

V březnu se v moskevských médiích objevily zprávy, že Rusko zahájilo dodávku protivzdušných systémů S-400 do Číny. O nákupu prý uvažuje také Indie.

Témata:  rakety S-400 Vladimír Putin Rusko

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.