Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Smutný den pro naší planetu. Evropa kritizuje Trumpa za odstoupení od klimatické dohody

Donald Trump
Donald Trump
Foto: The White House

Washington - Spojené státy odstoupí od pařížské dohody o klimatu, kterou v roce 2015 podepsalo 195 zemí. Dlouho očekávaný krok oznámil prezident Donald Trump, podle něhož si USA chtějí vyjednat nové podmínky dohody, jejíž současná podoba je k nim prý nespravedlivá. Rozhodnutí vyvolalo negativní odezvu u značné části Američanů i mezi evropskými státníky. Trumpův předchůdce v úřadě Barack Obama oznámení označil za zahození budoucnosti. Velké rozladění dali najevo i německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Emmanuel Macron či šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker.

"Odstupujeme, ale zahájíme vyjednávání a uvidíme, jestli dospějeme ke spravedlivé dohodě. Pokud ano, bude to skvělé. Jestli ne, také to půjde," prohlásil Trump před skupinou aplaudujících příznivců v Růžové zahradě Bílého domu.

Pařížská dohoda si za hlavní cíl klade prostřednictvím omezení emisí skleníkových plynů udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Podle Trumpa za to USA platí neférově vysokou cenu proti dalším zemím.

"Tahle dohoda se méně týká klimatu a více toho, jak získávají ostatní země finanční výhody na úkor Spojených států," prohlásil prezident.

Jeho krok vyvolal kritické reakce u politiků i dalších významných osobností v USA. Bývalý prezident Obama je přesvědčen, že se státy USA, města a firmy vzepřou Trumpovu postupu a vyvinou ještě více úsilí k ochraně planety.

Bývalý viceprezident Al Gore, který byl v letech 1993-2001 zástupcem hlavy státu Billa Clintona a léta se věnuje ochraně klimatu, označil Trumpovo rozhodnutí, za "bezohledné a neobhajitelné".

Americký podnikatel a vizionář Elon Musk na twitteru napsal, že ústup od dohody není dobrý ani pro USA, ani pro svět. Oznámil také, že odstupuje z Trumpova poradního sboru. Proti rozhodnutí protestovalo vedení dvou desítek velkých amerických firem. Podle šéfa konglomerátu General Electric Jeffa Immelta si průmysl už nemůže dovolit záviset na vládě, ale vést boj za čistší životní prostředí bez ní.

Tvrdé kritiky se Trumpovi dostalo z Evropy. Kancléřka Merkelová prohlásila, že jeho kroku lituje a její země zesílí snahu v odpovědné klimatické politice. "Můžete odstoupit od klimatické dohody, ale nikoliv od klimatických změn, pane Trumpe," napsal šéf koaličních sociálních demokratů Martin Schulz.

Francouzský prezident Macron Trumpovi vzkázal, že ohledně pařížské klimatické dohody již není nic, o čem by se dalo vyjednávat

Evropská unie podle eurokomisaře pro klima a energetiku Miguela Ariase Cañeteho "hluboce lituje jednostranného rozhodnutí USA." Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker podle agentury AFP označil Trumpovo rozhodnutí za vážnou chybu. Předseda europarlamentu Antonio Tajani podotkl, že dohoda dál platí a bude se v ní pokračovat, ať už s Američany nebo bez nich.

"Smutný den pro naší planetu. Snaha bojovat s klimatickými změnami není věcí politického přesvědčení, ale základní odpovědnosti," napsal na twitteru slovenský prezident Andrej Kiska.

Českého ministra životního prostředí Richarda Brabce Trumpovo rozhodnutí odstoupit od pařížské dohody o klimatu nepřekvapilo. Je přesvědčen,že dohoda se tím nezhroutí.

Témata:  Donald Trump EU Klimatický summit v Paříži Angela Merkelová Emmanuel Macron Jean-Claude Juncker Barack Obama Andrej Kiska

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:43

Patří StarDance na ČT? Ředitel televize prozradil, jak to cítí

StarDance pozítří opět pokračuje a poběží ještě několik sobot, než poznáme vítěze této řady. Měla by být tou vůbec poslední? I takové názory někdy zaznívají. Česká televize je ale bytostně přesvědčena, že taková show do vysílání patří. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.