Toxická pěna ohrožuje město v Indii, podle úřadů může způsobil vážné problémy

V jižním indickém městě Bangalore dosahují teploty v těchto dnech hranice 40 stupňů Celsia. Tamní obyvatelé proto s napětím očekávají příchod chladného monzunového deště, který s sebou letos přinesl i mnohem větší nebezpečí, jež jen riziko záplav.

Silný vítr doprovázející monzunový déšť nafoukal do města toxickou pěnu, která může lidem způsobit řadu zdravotních problémů. Město obtěžuje nejen sníženou neviditelností, ale i silným chemickým zápachem.

Podle odborníků pochází pěna z Varthurského jezera, které se nachází v blízkosti rušné křižovatky Whitfield Road. Na pěnových březích jezera a okolních řekách byl úřady sice vybudován ochranný plot, ten ale na nestačil a vítr rozfoukal pěnu po ulicích. 

Jezero Varthur je druhým největším jezerem v Bangalore a předtím, než se město stalo technologickým centrem Indie, bylo známé jako "město jezer". Podle koordinátora výzkumné skupiny pro energetiku na indickém institutu vědy v Bangalore vznikla pěna poté, co se do jezerních vod dostaly odpadní látky dusík a fosfor.

@OfficeOfRG This is the condition of Bangalore Varthur Lake. No results after 2+ years. You may like to discuss this with your party's CM pic.twitter.com/jqZCxly3wz

Zatímco dusík zpracují vodní rostliny, fosfor se zachycuje v v sedimentu. "Srážky, vysoká rychlost větru a přítomnost fosforu, který uvázl v sedimentu, vytváří toxickou pěnu," uvedl pro CNN koordinátor Ramachandra.

Dodal, že toxická pěna může vyústit ve vážné zdravotní problémy. "Podzemní voda se také stala kontaminovanou. Naše studie ukazují, že má vysoký obsah dusičnanů, což je karcinogen. Nebezpečné jsou i těžké, které se dostávají do zeleniny pěstované v dolní části jezera. Pozorujeme vyšší obsah kovu v potravinách, které se dovážejí do města," vysvětlil koordinátor.

Ačkoliv je pěna sama o sobě zdraví nebezpečná a v dlouhodobém horizontu může vyústit v chemickou katastrofu, opravdu vážnou se stává až v kombinaci s jiným problémem, se kterým se město potýká. Tentokrát za ním stojí Bellandurské jezero, které se v únoru doslova ocitlo v plamenech.

"Jezero bylo pokryto rostlinami, které začaly vysychat. Lidé do něj vyhazovali odpad, a když jej poté zapálili odpad, jezero vybuchlo. " vysvětluje Ramachandra. Zvláštní ale byla barva plamene. "Zjistili jsme, že barva ohně je oranžová a žlutá, a když jsme analyzovali vzorky, všimli jsme si jsme, že je v nich vysoká hladina uhlovodíků, který se nachází v ropných produktech."

Indický Národní Zelený tribunál následně zakázal lidem házet do jezera odpady, škoda už ale byla napáchána. V jezeře se nachází stopy ropy, zatímco druhé jezero nyní produkuje silnou fosforovou pěnu. Kombinace obou rizik sužuje nejen místní obyvatele, ale i farmáře, kteří v okolí jezer pěstují zeleninu či dobytek. Zejména rostlinné produkty jsou nyní takřka nepoživatelné a mohou vést k vážným zdravotním komplikacím.

Indie už jednu masivní katastrofu zažila

Indické úřady už mají s několika chemickými katastrofami své zkušenosti. Ta nejvážnější se odehrála 2. prosince roku 1984, kdy město Bhópál zahalil mrak jedovatého plynu. Stojí za ním společnost Union Carbide Corporation (Union Carbide), jejíž chemička uvolnila po nehodě do ovzduší methylisokyanát, vysoce toxickou sloučenina vznikající při výrobě pesticidů a insekticidů. 

Uvolněno bylo 40 tun silně jedovatého plynu, který vítr navál směrem na Bhópál s milionem obyvatel. Během prvních několika hodin a dní zemřelo na otravu 8000 lidí. Počet mrtvých ale v průběhu dní nadále rostl a celkově podlehlo na následky zasažení plynem 25 tisíc lidí. Dalších půl milionu lidí bylo jedovatou látkou zasaženo.

Ti, kteří přežili, ale skončili s nenávratným poškozením plic a sinými bolestmi hlavy. Účinek jedu se na nich projevil formou depresí, únavy nebo totálního vyčerpání. Zasažení lidé měli poškozený imunitní systém, trávicí ústrojí, a těhotné ženy musely na potrat. Ty, které to odmítly, porodily postižené děti. Dodnes na následky katastrofy umírají ročně desítky lidí.

Témata:  Indie,  chemikálie