Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Macron boduje. Jeho hnutí by drtivě vyhrálo volby

Emmanuel Macron
Emmanuel Macron
Foto: Facebook

Paříž - První kolo parlamentních voleb ve Francii se uskuteční 11. června. Centristické hnutí Republika v pohybu (LREM) by v něm získalo 31 procent hlasů. 64 procent Francouzů už je rozhodnuto, které straně dá hlas.

Konzervativní Republikáni a jejich spojenci by se museli na druhé příčce spokojit s podporou 22 procent hlasujících.

Krajně pravicová Národní fronta se nyní těší podpoře 18 procent voličů, zatímco krajně levicovému hnutí Nepodrobená Francie průzkum připisuje 11,5 procenta.

Socialistická strana je nyní první volbou pro pouhých 8,5 procenta francouzských občanů. Vyplývá to ze společného průzkumu ústavů Cevipof a Ipsos, který dnes zveřejnil deník Le Monde.

Anketa nepřinesla odhady výsledku voleb ve druhém kole, kde se rozhodne o tom, zda Republika v pohybu získá parlamentní většinu. Podle jiného průzkumu, který byl zveřejněn ve čtvrtek a pro první kolo přinesl podobné výsledky, může LREM s většinou v Národním shromáždění poměrně bez obav počítat.

Témata:  Emmanuel Macron Republika v pohybu Národní fronta volby ve Francii 1

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 16:53

Kritizujete Harryho a Meghan? Experti prozradili, co tím skutečně způsobujete

Meghan Markle a princ Harry jen zřídkakdy uniknou nové vlně kritiky nebo kontroverzí. Podle zdrojů je ale tento neustálý tlak a chaos tím, co jejich manželství drží pohromadě a posiluje. Nejnovější vlna veřejného nesouhlasu zasáhla třiačtyřicetiletou Meghan minulý týden, kdy se rozhodla nevzít si vlčí mák na dvě významné akce, včetně narozeninové oslavy Kris Jenner.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.