Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Kosovu začaly parlamentní volby, rozhodnou o stabilitě Balkánu

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Priština - V Kosovu se dnes konají předčasné parlamentní volby vyhlášené poté, co poslanci v květnu vyslovili nedůvěru vládě. S napětím se očekává, zda vyhrají radikální nacionalistické strany, jejichž vítězství by vyostřilo již tak napjatou situaci na Balkáně, uvedla agentura DPA.

Úspěch radikálů předpovídaly průzkumy veřejného mínění. Favoritem voleb je aliance uskupení kolem Demokratické strany Kosova (PDK), která byla součástí dosavadní vládní koalice. Tato formace navrhuje na premiéra bývalého velitele kosovských povstalců Ramushe Haradinaje, kterého sousední Srbsko viní z válečných zločinů. Haradinaj v rámci předvolebních slibů prosazoval méně vstřícný postoj nejen k Srbsku, ale i k Černé Hoře.

Mezi nadějné kandidáty patří také uskupení v čele s Demokratickým svazem Kosova (LDK) expremiéra Isy Mustafy.

O složení nového 120členného zákonodárného sboru rozhodne zhruba 1,8 milionu oprávněných voličů. Téměř 890 hlasovacích místností bude otevřeno do večera.

Výsledek voleb ovlivní řešení komplikovaných sporů se sousedními státy. Podle agentury AP jde především o vymezení hranic s Černou Horou, které vedlo k pádu dosavadní vlády. V sázce je i pokračování rozhovorů se Srbskem a schválení další vzájemné dohody, v rámci které by srbská menšina v Kosovu měla získat více práv.

Bývalá jihosrbská provincie Kosovo vyhlásila s podporou Západu jednostrannou nezávislost na Srbsku v roce 2008. Bělehrad ji ale nikdy neuznal a snaží si zachovat vliv zejména na severu země, kde žije početná srbská menšina. Srbský premiér Aleksandar Vučić tvrdí, že kosovští vůdci chtějí na Srby v Kosovu zaútočit. Kosovský prezident Hashim Thaçi zase vyjádřil obavu, že Srbsko má v plánu obsadit část severního Kosova.

Témata:  Kosovo volby

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.