Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ministři francouzského prezidenta Macrona se v druhém kole utkají s Le Penovou

Emmanuel Macron
Emmanuel Macron
Foto: Facebook

Paříž - Někteří z nejvýznamnějších ministrů vlády prezidenta Emmanuela Macrona v neděli postoupili do druhého volebního kola, které se bude konat za týden.

Ministr financí Bruno Le Maire získal ve svém okrsku v Normandii přes 45 procent hlasů, ministr bytové výstavby Richard Ferrand měl v Bretani podporu 34 procent voličů. Vládní mluvčí Christophe Castaner ve svém obvodu vyhrál se 44 procenty hlasů. Všichni mají dobrou šanci ve druhém kole uspět.

Vůdkyně Národní fronty (FN) Marine Le Penová získala rovněž 44 procent hlasů, zatímco kandidát REM v jejím obvodu dostal podporu jen 17 procent. Málokdo pochybuje, že Le Penová se ve druhém kole do parlamentu dostane, poznamenala agentura Reuters.

Tradiční politické strany zřejmě v parlamentních volbách výrazně ztratí. Katastrofální výsledky zaznamenali socialisté, kteří měli dosud v parlamentu 314 poslanců. Po druhém kole jich ale mohou mít nanejvýš 35. Konzervativci měli v dosavadním parlamentu 215 křesel, skončí ale zřejmě se 130.

Témata:  Emmanuel Macron Marine Le Pen volby ve Francii 1 Republika v pohybu Národní fronta

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 16:53

Kritizujete Harryho a Meghan? Experti prozradili, co tím skutečně způsobujete

Meghan Markle a princ Harry jen zřídkakdy uniknou nové vlně kritiky nebo kontroverzí. Podle zdrojů je ale tento neustálý tlak a chaos tím, co jejich manželství drží pohromadě a posiluje. Nejnovější vlna veřejného nesouhlasu zasáhla třiačtyřicetiletou Meghan minulý týden, kdy se rozhodla nevzít si vlčí mák na dvě významné akce, včetně narozeninové oslavy Kris Jenner.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.