Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Norská vláda chce zakázat zahalování obličeje ve školách i na univerzitách

Muslimové
Muslimové
Foto: Pixabay

Oslo - Norská vláda chce prosadit zákaz nošení závojů a šátků zahalujících obličej ve školkách, školách a na univerzitách. Zaměstnankyně, které budou nařízení ignorovat, se tím vystaví riziku ztráty práce. Studentky by kvůli tomu mohly být vyloučeny z vysokých škol.

Omezení týkající se zahalování obličeje na veřejnosti platí v různém rozsahu například ve Francii, Belgii, Bulharsku či Nizozemsku. Norsko by se ale mělo stát první severskou zemí, která zákaz nošení burky či nikábu pro dospělé ženy i dívky zavede.

Norská menšinová vláda, kterou tvoří koalice středopravých konzervativců a populistické Strany pokroku, vyjádřila přesvědčení, že mezi poslanci najde dostatečnou podporu pro schválení tohoto kroku. "Máme dobrý důvod tvrdit, že parlament zákon odsouhlasí," řekl agentuře Reuters Torbjörn Röe Isaksen, podle něhož zmíněný typ oblečení omezuje schopnost komunikace.

"Oblečení zahalující obličej, jako je nikáb a burka, do norských škol nepatří. Možnost komunikovat je základní hodnotou naší společnosti," řekl ministr pro imigraci a integraci Per Sandberg.

Burka je jednolitý závoj, který zakrývá celé tělo včetně obličeje a ponechává jen mřížku pro oči. Nikáb je jedno nebo vícevrstevný závoj, který halí obličej kromě očí, pro něž je ponechán úzký průhled.

Témata:  Norsko muslimové

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 8:24

"Here we go again." David Gránský se těší na druhého potomka

Baby boom v českém šoubyznyse se během uplynulého víkendu dočkal dalšího pokračování. Známý herec a moderátor David Gránský a jeho manželka Nikola oznámili, že čekají druhého společného potomka. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.