Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Etické problémy: Samořízená auta nesmějí nadřadit život jednoho člověka nad život jiného

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Berlín - Auta, která budou sama zvládat řízení za všech okolností, jsou sice otázkou přinejmenším několika příštích let, už nyní ale dopravní experti přicházejí s konkrétnímu doporučeními. Samořízené vozy podle nich nikdy nesmějí nadřadit život jednoho člověka nad život jiného, všechny musejí vnímat jako stejně cenné.

Do vývoje samořízených aut už dnes řada firem masivně investuje a na jejich příchod se připravují i vlády některých zemí. Diskutují přitom také o etických otázkách.

Těm se z pověření německého ministra dopravy Alexandera Dobrindta (CSU) věnovala i německá komise složená ze 14 odborníků. Řešila například otázku, jak má samořízené auto reagovat v momentě, kdy už je zřejmé, že nehoda je nevyhnutelná. Jako příklad může posloužit situace, kdy se auto blíží k přechodu, na němž je několik lidí. Všem se ale vyhnout nemůže, a teoreticky tak může volit, komu se vyhne, a komu nikoliv.

Podle německých expertů je nepřípustné, aby v takové situaci software auta mezi lidmi rozhodoval například na základě jejich věku, pohlaví, nebo jiných charakteristik, které bude schopen ve zlomku vteřiny posoudit. Možná by měla být naopak volba vedoucí k co nejnižšímu počtu zasažených osob.

Jasná volba musí být podle odborníků i v případě, že má autonomní vůz rozhodnout mezi zdravím lidí, životy zvířat nebo škodami na majetku. "V nebezpečných situacích musí mít ochrana lidského života vždy tu nejvyšší prioritu," konstatuje komise v doporučeních.

Mezi jejími dalšími závěry je požadavek, aby bylo v každý moment jízdy zřejmé a jasně stanovené, kdo je za řízení zodpovědný - jestli člověk, nebo počítač. Tato informace musí být i zpětně přístupná, což se může hodit například při určení zodpovědnosti po dopravní nehodě.

Témata:  auto řidiči silniční provoz

Související

Aktuálně se děje

22. února 2025 21:41

Vítězem Berlinale se stal norský snímek Drømmer

Norský film Drømmer (Sny) režiséra Daga Johana Haugeruda získal na 75. ročníku mezinárodního filmového festivalu Berlinale hlavní cenu – Zlatého medvěda za nejlepší film. Snímek vypráví příběh dospívající Johanny, která se zamiluje do své učitelky, avšak její city nejsou opětovány. Na popud matky a babičky své představy promítne do románu. Film je třetí částí Haugerudovy trilogie o lásce a sexualitě a byl jedním z devatenácti soutěžních snímků.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Návštěva prezidenta Volodymyra Zelenského v USA

Zelenskyj vzkázal USA: Nebudu podepisovat něco, co bude splácet deset generací Ukrajinců

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v sobotu během fóra Ukrajina: Rok 2025 v Kyjevě důrazně postavil proti americkému návrhu na vytvoření fondu ve výši 500 miliard dolarů, který by měl být financován přírodními zdroji Ukrajiny. Zelenskyj zdůraznil, že pomoc, kterou Spojené státy poskytly Ukrajině, nelze považovat za dluh, a odmítl podmínky, jež by podle něj ekonomicky zatížily zemi na celé generace.