Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německá SPD podle Schrödera může vyhrát, nesmí ale pochybovat

Německá vlajka
Německá vlajka
Foto: Pixabay

Berlín - Němečtí sociální demokraté mohou vyhrát v zářijových parlamentních volbách, nesmí o sobě ale pochybovat a musí chtít moc, je přesvědčen bývalý německý kancléř Gerhard Schröder.

Prohlásil to dnes v bojovné řeči na mimořádném sjezdu sociální demokracie, který má v západoněmeckém Dortmundu schválit program pro volby do Spolkového sněmu.

"Nic není rozhodnuté, ne novináři nebo lidé z agentur pro výzkum veřejného mínění rozhodují volby, ale voličky a voliči," řekl stovkám delegátů třiasedmdesátiletý politik, který stál v čele spolkové republiky v letech 1998 až 2005.

Připomněl právě volby z roku 2005, krátce před nimiž sociální demokraté zaostávali za konzervativní unií CDU/CSU o 23 procentních bodů. Přesto nakonec ztrátu prakticky kompletně stáhli a nakonec prohráli o jediný bod. "To, co šlo tehdy, je možné i dnes," prohlásil s tím, že třetina voličů se rozhoduje až bezprostředně před volbami. SPD v aktuálních průzkumech na CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové ztrácí 14 až 16 procentních bodů.

Aby SPD ve volbách uspěla, je podle Schrödera třeba napnout v posledních týdnech kampaně všechny síly a bojovat o každý hlas. Není podle něj možné po trojici porážek v zemských volbách už nyní chodit se svěšenou hlavou. Sociální demokraté podle něj již dokázali, že umí vládnout lépe než konzervativní unie.

Témata:  Německo Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) Gerhard Schröder

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 9:09

Vražda prostitutky v Hradci Králové objasněna. Pachatel má na svědomí i další útok

Policie ukončila vyšetřování případu loňské vraždy prostitutky čínské národnosti v Hradci Králové. Ukázalo se, že obviněný muž má na svědomí i další závažný trestný čin. V případě odsouzení mu hrozí až výjimečný trest. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.