"Doufám, že osvobození od vízové povinnosti bude pozitivním krokem na cestě k dosažení závazků a urychlení procesu vstupu (Turecka do EU)," citovaly světové agentury Erdogana s tím, že stále jde o "strategický cíl" jeho země.
Minulý týden ale po nečekaném oznámení premiéra Ahmeta Davutoglua, že z funkce odchází, Erdogan mluvil jinak. Prohlásil, že Ankara nezmění své protiteroristické zákony, které EU kritizovala, protože podle ní ohrožují dodržování lidských práv.
Vztahy mezi Ankarou a Bruselem komplikuje i samotný odchod Davutoglua, který vyjednal rozsáhlou dohodu s EU zahrnující řešení migrační krize.
EU slíbila Turecku při splnění všech podmínek dosáhnout ke 30. červnu bezvízového styku výměnou za pomoc Turecka při zvládání migrační krize ve snaze snížit počty migrantů připlouvajících přes Egejské moře do Řecka.
Po Erdoganových výrocích se v unii podle německého listu Bild začalo jednat o náhradním řešení. Podle Bildu by migranty Řekové zadržovali přímo na ostrovech, kde by uprchlíci čekali na vyřízení žádostí o azyl. Ti neúspěšní by pak přímo odtud putovali zpět do zemí původu. Řekové by na řešení uprchlické krize mohli dostat peníze, které Evropská unie chtěla poslat Turecku, tedy celkem šest miliard eur, v přepočtu 162 miliard korun.
Otázkou však bude, jak se k novému plánu Evropské unie postaví Řekové. Ti by sice uvítali finanční pomoc na zvládání uprchlické krize, ostatně o peníze už Brusel několikrát žádali, ale Athénám se zřejmě nebude líbit podmínka, aby uprchlíci byli internováni na ostrovech.
