Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Merkelová a Mun Če-in jsou pro tvrdší sankce vůči KLDR

Německá kancléřka Angela Merkelová na návštěvě v Praze (25. srpna 2016)
Německá kancléřka Angela Merkelová na návštěvě v Praze (25. srpna 2016)
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Berlín - Německá kancléřka Angela Merkelová a jihokorejský prezident Mun Če-in se dnes sešli v Berlíně. Oba se vyslovili pro přísnější sankce vůči severokorejskému režimu.

Mun Če-in poděkoval Berlínu za dlouhodobou podporu jeho zemi. Severokorejské raketové testy označil za hrozbu pro celý svět. "Severní Korea by s tím měla okamžitě přestat, a proto bychom měli hledat možnosti intenzivnějších sankcí," poznamenal. Zároveň zdůraznil, že se korejská otázka dá vyřešit jen mírově.

"Musíte nyní dělat politiku ve velmi složitém prostředí, a proto máte naší podporu, protože vidíme, že ze Severní Koreje vychází velké nebezpečí pro světový mír," uvedla německá kancléřka, která pokračující severokorejské testy označila za odporující mezinárodnímu právu.

S jihokorejským prezidentem Mun Če-inem chtěla hovořit o tom, jak nejlépe reagovat, a jak vytrvat v tlaku na KLDR. Zmínila i možnost dalších sankcí vůči totalitnímu režimu v Pchjongjangu.

Problémy na korejském poloostrově vnímá podle ní Německo o to silněji, že má zkušenost s tím, co znamená rozdělení země.

Témata:  Angela Merkelová,  Severní Korea,  Německo,  Mun Če-in

Aktuálně se děje

28. září 2026 18:08

Vtrhli přímo na jeviště... Štefan Margita musel řešit nečekané problémy

Operní pěvec Štefan Margita se zúčastnil tiskové konference České televize k podzimnímu vysílacímu schématu. Představil na ní nový dokumentární film s názvem Štefan Margita – Čas přítomnosti. Snímek se zaměřuje především na zpěvákovu současnou životní situaci a vyhýbá se tradičnímu rekapitulování jeho profesní historie. Na tvorbě projektu se podílel mladý tvůrčí tým, který do natáčení vnesl osobitou energii a odvahu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.