Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Merkelová a Mun Če-in jsou pro tvrdší sankce vůči KLDR

Německá kancléřka Angela Merkelová na návštěvě v Praze (25. srpna 2016)
Německá kancléřka Angela Merkelová na návštěvě v Praze (25. srpna 2016)
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Berlín - Německá kancléřka Angela Merkelová a jihokorejský prezident Mun Če-in se dnes sešli v Berlíně. Oba se vyslovili pro přísnější sankce vůči severokorejskému režimu.

Mun Če-in poděkoval Berlínu za dlouhodobou podporu jeho zemi. Severokorejské raketové testy označil za hrozbu pro celý svět. "Severní Korea by s tím měla okamžitě přestat, a proto bychom měli hledat možnosti intenzivnějších sankcí," poznamenal. Zároveň zdůraznil, že se korejská otázka dá vyřešit jen mírově.

"Musíte nyní dělat politiku ve velmi složitém prostředí, a proto máte naší podporu, protože vidíme, že ze Severní Koreje vychází velké nebezpečí pro světový mír," uvedla německá kancléřka, která pokračující severokorejské testy označila za odporující mezinárodnímu právu.

S jihokorejským prezidentem Mun Če-inem chtěla hovořit o tom, jak nejlépe reagovat, a jak vytrvat v tlaku na KLDR. Zmínila i možnost dalších sankcí vůči totalitnímu režimu v Pchjongjangu.

Problémy na korejském poloostrově vnímá podle ní Německo o to silněji, že má zkušenost s tím, co znamená rozdělení země.

Témata:  Angela Merkelová Severní Korea Německo Mun Če-in

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.