Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německo přepisuje historii? Lidé dostali zaplaceno za to, že používají elektřinu

Větrné elektrárny
Větrné elektrárny
Foto: Pixmac

Berlín - Můžou za to větrné a solární elektrárny. V neděli bylo po celém Německu ideální počasí, slunečno a zároveň i silný vítr. Díky tomu se stalo, že již odpoledne vytvářely obnovitelné zdroje energie více jak 87 procent celkové spotřeby Německa.

Jednak se jedná o nové nejvyšší číslo v historii, ale hlavně se díky tomu propadla cena energií na několik hodin do negativních hodnot. Takže lidé dostávali zaplaceno za to, že používají elektřinu. I když většina těch byla zatím z komerčních sfér, i tak je to pokrok.

Minulý rok se průměrně obnovitelné zdroje energie postaraly o 33% spotřeby, tento rok se ale očekává ještě vyšší číslo, hlavně kvůli novým větrným elektrárnám, které se brzy spustí.

"Systém se adaptoval dobře. Tyto dny ukázaly, že obnovitelná elektrika může fungovat i ve velkém," řekl Christoph Podewils z Agora Energiewende. Kritici namítají, že obnovitelné zdroje energie budou vždy jen jako pomocník ke klasickým zdrojům, ale Německo s tím nesouhlasí, do roku 2050 chce přejít kompletně na obnovitelný zdroj energie.

Dánsko už na to v podstatě funguje nyní, větrné elektrárny vyrábí více elektřiny, než je potřeba, takže se energie exportuje do okolních zemí, informoval server qz.com.

Témata:  větrné elektrárny solární energie Německo

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 9:50

Počasí v Česku bude tropické. Nejvíce se ochladí po ránu v údolích

Na škaredé letní počasí si mnozí lidé stěžovali v nedávné době. Tento týden bude úplně jiný. Do Česka totiž dorazí tropy, které vyvrcholí v závěru pracovního týdne. Víkend má znamenat návrat k příjemnějším teplotám. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.