Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

K útoku v Hamburku nemuselo dojít. Úřady o jeden den promeškaly Ahmadovu deportaci

Německá vlajka
Německá vlajka
Foto: Pixabay

Berlín - Útočník z Hamburku mohl být před dvěma lety předán zpět Norsku, kde už dříve požádal o azyl. Spolkové úřady ale tehdy podle listu Spiegel Online lhůtu pro jeho vrácení o jediný den promeškaly, a Norsko pak už Palestince zpět převzít nechtělo.

Ahmad A. přišel do Německa v březnu 2015. Když o dva měsíce později Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) porovnal jeho otisky prstů s mezinárodní databází, zjistil, že Ahmad A. už dříve o azyl požádal v Norsku. Podle dublinského systému tak byla tato země za vyřízení jeho žádosti odpovědná a spolková republika ho do ní mohla vrátit.

Žádost o vrácení je však třeba podat do určité doby, kterou BAMF přesně o den promeškal, když ji podal až 14. července. Další řízení o azylu pro Ahmada A. pak vedlo Německo, jehož úřady na konci loňského roku rozhodly o tom, že dnes šestadvacetiletý muž žádnou formu ochrany nedostane a musí spolkovou republiku opustit.

"Zaspání" úřadu pro uprchlíky, jak o něm hovoří německá média, je zatím zřejmě nejvýraznější chybou německých úřadů v případu Ahmada A. Ty jinak - zdá se - většinou postupovaly tak, jak měly. Po upozornění jednoho ze spolubydlících Palestince prověřila hamburská kontrarozvědka, která s ním také hovořila a zařadila ho na seznam islamistů.

Dosavadní informace hovoří o tom, že se Ahmad A. radikalizoval velmi rychle. Spáchat útok nožem, při němž v pátek jednoho člověka zabil a sedm dalších zranil, se podle německého nejvyššího státního zastupitelství rozhodl až v den činu. Podle státních zástupců chtěl zemřít jako mučedník.

Témata:  útok nožem v supermarketu (Hamburg) terorismus Německo

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 20:38

Co se dělo za zdmi paláce? Královna Alžběta II. se údajně účastnila paranormálního rituálu

Královna Alžběta II. a její matka, královna matka, se v roce 2000 údajně zúčastnily obřadu vymítání duchů na panství Sandringham. Celá událost se odehrála poté, co si personál panství začal stěžovat na podivné a nevysvětlitelné paranormální jevy v pokoji, kde v roce 1952 zemřel otec královny Alžběty, král Jiří VI. Podle historiků se nejednalo o klasický exorcismus, který známe z filmů, ale spíše o „náboženský rituál očištění“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.