Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vrah z Hamburku si odpyká doživotí. Chtěl zabít co nejvíce křesťanů a přispět ke světovému džihádu

Německá vlajka
Německá vlajka
Foto: Pixabay

Hamburk - Palestinec, který loni útočil v Hamburku, dostal doživotí. Soud ho shledal vinným z vraždy, šesti pokusů o vraždu a šestinásobného ublížení na těle. Ahmad A. chtěl zabít co nejvíc křesťanů. Svůj čin vnímal jako "vůli boží" a "příspěvek ke světovému džihádu".

Palestinec si loni na konci července v jednom hamburském supermarketu z nabízeného sortimentu vzal kuchyňský nůž s asi dvaceticentimetrovým ostřím, kterým okamžitě začal útočit. Násilnému činu na místě podlehl Mathias P., na kterého Ahmad A. zaútočil jako na prvního, život ohrožující zranění utrpěl i další nakupující. Útočník pak zranil ještě pět lidí, než byl kolemjdoucími přemožen a zadržen.

Ahmad A. svůj čin vnímal jako odplatu za bezpráví, kterému jsou podle něj ve světě vystaveni muslimové. To během procesu potvrdil i jeho právní zástupce, který uvedl, že z hlediska obžalovaného měly činy náboženské pozadí. Pro zapojení Ahmada A. - který v Německu nedostal azyl, ale nemohl se kvůli chybějícím dokladům vrátit do vlasti - do teroristické organizace typu Islámského státu (IS) se nenašly důkazy.

Německo v posledních letech zasáhlo několik islamistických teroristických činů. Nejkrvavější z nich si v prosinci 2016 v Berlíně vyžádal 12 obětí a desítky zraněných.

Témata:  útok nožem v supermarketu (Hamburg) vražda Německo

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 20:38

Co se dělo za zdmi paláce? Královna Alžběta II. se údajně účastnila paranormálního rituálu

Královna Alžběta II. a její matka, královna matka, se v roce 2000 údajně zúčastnily obřadu vymítání duchů na panství Sandringham. Celá událost se odehrála poté, co si personál panství začal stěžovat na podivné a nevysvětlitelné paranormální jevy v pokoji, kde v roce 1952 zemřel otec královny Alžběty, král Jiří VI. Podle historiků se nejednalo o klasický exorcismus, který známe z filmů, ale spíše o „náboženský rituál očištění“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.