Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Hrdinové z Hamburku: Muži, kteří zastavili útočníka Ahmeda A., dostali cenu

Německo
Německo
Foto: Pixabay

Berlín – V Hamburku dnes bylo oceněno sedm mužů, kteří se v pátek postavili útočníkovi Ahmadovi A., který nožem jednoho člověka zabil a dalších pět pobodal. Dostali cenu za občanskou statečnost.

Policejní prezident Hamburku Ralf Martin Meyer při předávání ocenění zdůraznil, že díky zásahu mužů nezemřelo při pátečním útoku více lidí.

Cena pojmenovaná po bývalém radním Hamburku Ian Karanovi je spojená s celkovou dotací 3500 eur (91.000 korun). Mezi sedmi muži, kteří ji dostali, je i šest s migračními kořeny.

Ty má také Palestinec Ahmad A. narozený ve Spojených arabských emirátech, který do Německa přišel v březnu roku 2015 jako uprchlík. Do palestinské Gazy se dosud nemohl vrátit, protože neměl potřebné dokumenty.

K útoku ho podle německého nejvyššího zastupitelství vedl radikální islamismus. Šestadvacetiletý muž, který si prý přál zemřít jako mučedník, se zřejmě radikalizoval ve velmi krátké době.

Témata:  útok nožem v supermarketu (Hamburg) Německo

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 20:38

Co se dělo za zdmi paláce? Královna Alžběta II. se údajně účastnila paranormálního rituálu

Královna Alžběta II. a její matka, královna matka, se v roce 2000 údajně zúčastnily obřadu vymítání duchů na panství Sandringham. Celá událost se odehrála poté, co si personál panství začal stěžovat na podivné a nevysvětlitelné paranormální jevy v pokoji, kde v roce 1952 zemřel otec královny Alžběty, král Jiří VI. Podle historiků se nejednalo o klasický exorcismus, který známe z filmů, ale spíše o „náboženský rituál očištění“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.