Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Únosy, znásilňování a vynucené sňatky. Ženy v Kyrgyzstánu často prožívají hodně krutý život

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Biškek - Studie americké Dukeovy univerzity se zaměřila na život dívek a žen v Kyrgyzstánu. Přibližně každá pátá je unesena pro vynucený sňatek. Těmto ženám se zřejmě kvůli psychickému traumatu rodí v průměru menší děti.

V Kyrgyzstánu bývají často unášeny i dívky mladší 18 let, a to i přesto, že to místní zákony zakazují. Velká část společnosti tento obyčej toleruje.

Budoucí ženich násilím odvede mladou ženu nebo dívku k sobě domů. Žena musí následně napsat dopis, v němž se sňatkem souhlasí, nebo nosit na hlavě takzvaný manželský šátek. V mnoha případech jsou dívky znásilňovány, uvádí Populační fond OSN. Muži si tak zajišťují, že se žena kvůli studu nevrátí domů.

"Po únosu se tyto ženy již nepovažují za panny. Navíc mohou být vnímány jako tvrdohlavé či agresivní, když sňatek odmítají... tím pádem se stávají méně atraktivní pro jiného potenciálního nápadníka," píše se ve zprávě, z které dnes cituje organizace Thomson Reuters Foundation.

V Kyrgyzstánu je kvůli sňatku uneseno přibližně 16 až 23 procent žen, mezi etnickými Kyrgyzy je jejich počet ještě vyšší. Třetina sňatků je uzavřena únosem nevěsty. Etnických Kyrgyzů je přitom v zemi se zhruba šesti miliony obyvatel až 70 procent.

Unesené ženy rodí přibližně o 80 a 190 gramů lehčí děti. Podle spoluautora studie Charlese Beckera patří psychické trauma z únosu matky pravděpodobně k faktorům, které ovlivňují stav novorozence.

Témata:  Kyrgyzstán ženy Afghanistán

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.