Demokracie a svoboda v Turecku? Erdogan má nehezké plány

Útok proti demokracii

Server varuje, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan přešel do plného útoku proti demokracii v zemi. Jedním z následných kroků je podle něj návrh zákona na zrušení poslanecké imunity, díky kterému by vláda mohla stíhat pro-kurdské politiky z kurdské Lidově demokratické strany (HDP).

Pokud by se poslanci z HDP pokusili podniknout změny, které by prezidentovi nevyhovovaly, mohl by je podle serveru snadno nechat stíhat na základě obvinění ze spolupráce se Stranou kurdských pracujících (PKK).

Turecká novinářka Amberin Zamanová se domnívá, že by se krom rány pro demokracii v zemi jednalo také o faktor, který by „zvýšil politickou nestabilitu a prohloubil propast mezi Turky a Kurdy; možná by je i uvrhl ve vnitro-etnický konflikt."

Zamanová také kritizuje Spojené státy, které podle ní v reakci na Erdoganovy činy a kroky, které opakovaně podstupuje i proti novinářům, zůstávají „umírněné nebo dokonce zcela zticha".

Cesta k absolutní moci

„Washington se v posledních měsících může přetrhnout, aby Turecku vyhověl. Spojené státy zvýšily vzdušnou podporu Tureckem podporovaným syrským rebelům, včetně džihádistické skupiny Ahrar aš-Šám," uvádí Zamanová. Tyto skupiny sice podle ní bojují proti Islámskému státu (IS), ale zatím neúspěšně a navíc jako prioritu mají zajistit, aby území na hranici s Tureckem nepadlo do rukou Kurdů.

Podle serveru navíc Turecko v boji proti IS značně zaspalo a teprve až po jeho teroristických útocích a zvýšení náporu na turecké hranice se Turecko do boje proti IS pustilo. Někteří vysoce postavení turečtí politici ale podle serveru podporují konspirační teorie, že za IS stojí zahraniční mocnosti.

Dalším problematickým prvkem je podle serveru nedávná rezignace premiéra Ahmeta Davutoglua, který se podle serveru stal překážkou v Erdoganově cestě k absolutní moci tím, že byl příliš umírněný, byl proti věznění novinářů a akademiků a zvažoval vytvoření koalice po volbách v červnu 2015, kdy AKP v parlamentu ztratila většinu.

Na druhou stranu ale Davutoglu měl podle serveru svůj podíl na chybách, které se během vlády AKP odehrávají, a stal se natolik nenápadnou a nevýznamnou politickou osobností, že je jeho návrat velmi nepravděpodobný.

Změna ústavy?

22. května tak bude jmenován jeho nástupce, který bude podle serveru člověk Erdoganovi blízký. Server ale varuje, že to Erdoganovi stačit nebude a bude se proto snažit vytvořit prezidentský systém.

„K tomu by potřeboval změnit celou ústavu, ale na to AKP nemá dostatek křesel. Takže buď se jich Erdogan pokusí získat víc v současném parlamentu, nebo svolá ve vhodný čas nové volby," uvádí server.

První možnost by podle serveru mohla umožnit například spolupráce s Nacionálně činnou stranou (MHP) nebo uvěznění některých poslanců z HDP, jejichž místa by následně nahradili lidé zvoleni v malých volbách, ve kterých by AKP zřejmě měla velké šance.

Druhá možnost, tedy předčasné volby, by ale podle serveru také mohla být reálná; v případě, že by se odehrály ve vhodný čas, by se mohlo i stát, že by se HDP a MHP dostaly pod hranici 10 %, čímž by „AKP získala víc než dost křesel k tomu, aby přes noc prosadila novou ústavu a ‚prezidentský systém,'" uzavírá server.

Témata:  Turecko,  Recep Tayyip Erdogan,  demokracie