Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nevolte nepřátele Turecka, žádá Erdogan Turky v Německu. Pomůže tím Merkelové?

Recep Tayyip Erdoğan
Recep Tayyip Erdoğan
Foto: bbm.gov.tr

Berlín – Německo už za několik týdnů čekají volby do spolkového sněmu. Ovlivnit by je podle serveru Politico mohl turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan – jen ne tak, jak asi doufá.

Erdogan vyzval turecké voliče v Německu, aby ve volbách udělili politickým stranám lekci a aby nevolili kancléřku Angelu Merkelovu a další "nepřátele Turecka". To by ale podle Politica mohlo paradoxně posílit právě Merkelovou, což Erdogan zcela jistě neměl v úmyslu.

Zatímco konzervativní kancléřka nikdy neměla velkou podporu mezi etnickými Turky, její hlavní soupeř - sociální demokraté Martina Schulze (SPD) - byl tradičně různými menšinovými komunitami podporováni, takže právě SPD by byla více zasažena, jestliže Turci oprávnění volit v Německu výzvu Erdogana opravdu vyslyší.

„Je pravda, že Němci s tureckým zázemím mají tendenci hlasovat pro levicové strany, přestože tento rozdíl nebyl v posledních několika letech zcela jasný," řekl Niels Annen, německý poslanec a mluvčí pro zahraniční záležitosti SPD v Bundestagu. Ne každý Němec tureckého původ však bude slepě následovat Erdoganovo odvolání, uvedl Annen.

Z celkového počtu 61,5 milionů oprávněných německých voličů představují voliči tureckého původu asi 1,2 milionu, což se na první pohled může zdát nepatrné množství. Ale i takové relativně malé skupiny mohou mít vliv, připomíná Politico. 

Nejen, že by němečtí voliči tureckého původu snížili podíl hlasů SPD, ale mohli by také ovlivnit to, jaké budou možnosti pro poskládání koaliční vlády. CDU Angely Merkelové zřejmě vládu povede, naznačují průzkumy, ale její partneři by mohli být oslabeni, Také se zdá, že se letos do německého parlamentu dostane rekordní množství stran.

Erdogan před několika dny prohlásil, že hlavní příčinou současné krize mezi Berlínem a Ankarou je boj o voliče. Turci s volebním právem by podle něj neměli dávat hlas tureckým nepřátelům – a k těm řadí Merkelovou, šéfa koaličních socialistů Martina Schulze i opoziční Zelené. Erdogan také řekl, že Německo porušuje normy Evropské unie.

Jeho intervence vyvolala ostrou reakci mezi německými politiky. Merkelová prohlásila, že Německo „nedovolí žádné vměšování do voleb" a „nenechá nikoho, včetně prezidenta Erdoğana, mít vliv na právo německých občanů, bez ohledu na jejich původ, hlasovat svobodně."

Ministr zahraničí Sigmar Gabriel doplnil, že Berlín nebude tolerovat žádné turecké vměšování do německé politiky. „Toto hrubé vměšování do německého předvolebního boje ukazuje, že chce Erdogan štvát lidi v Německu proti sobě," řekl. Výroky tureckého prezidenta dál označil za „nebývalý zásah do suverenity" Německa a za „ošklivou hru". Šéf německé diplomacie rovněž vyzval všechny Turky v Německu, aby se voleb zúčastnili. „Je jedno, jakého jsme původu, je jedno, jaký pas máme: Všichni jsme společně občankami a občany demokratické a svobodné země," uvedl.

Pobouřeně reagoval také předseda sociální demokracie a kandidát na kancléře Martin Schulz. Podle něj Erdogan už přišel o veškerou soudnost. Také předseda turecké obce v Německu Gökay Sofuoglu vyzval Turky žijící v Německu, aby se spolkových voleb navzdory Erdoganovým slovům zúčastnili. "Nepotřebujeme, aby nás někdo poučoval v otázkách demokracie," řekl.

Velké popularitě se u Němců tureckého původu těšil hlavně někdejší kancléř za SPD Helmut Schmidt, kterého dodnes tamní turecká komunita označuje za „Papa Schmidta“. Během posledních národních voleb v roce 2013 téměř dvě třetiny všech oprávněných německých Turků hlasovaly pro sociální demokraty, ve srovnání s pouhými 25,7 procenty, které strana ve volbách získala celkově, ukázal průzkum agentury Data 4U, který se specializoval na německé Turky a další etnické menšiny. Konzervativci Merkelové, kteří s 41,5 procenty hlasů vyhráli, získali pouze 7 procent hlasů turecké komunity.

Témata:  Recep Tayyip Erdogan Angela Merkelová Martin Schulz Německo Turecko

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.