Rangún/Oslo - Petici požadující odebrání Nobelovy ceny za mír někdejší barmské disidentce a nynější vůdkyni vlády Do Aun Schan Su Ťij podepsalo po celém svěě už přes 360 tisíc lidí. Důvodem je exodus a perzekuce muslimských Rohingů.
Su Ťij čelí kritice, že se nesnaží zastavit násilnosti páchané na muslimském menšinovém etniku Rohingů v barmském Arakanském státě. Odtud od 25. srpna uprchlo do sousedního Bangladéše podle nejnovější bilance OSN již 164.000 Rohingů. Informovala o tom dnes agentura AFP.
Představitelé OSN v Bangladéši odhadují, že se počet rohingských uprchlíků v nejnovější vlně vyšplhá až na 300.000. Poukazují přitom na skutečnost, že množství běženců je stále soustředěno v zemi nikoho na hranici mezi Barmou a Bangladéšem.
Pod petici vyzývající k odebrání Nobelovy ceny za mír Su Ťij se do dnešního rána podle AFP podepsalo již 364.000 lidí. "Su Ťij, která de facto stojí v čele Barmy, zatím udělala jen málo, aby zastavila zločiny proti lidskosti ve své zemi," konstatoval indonéský iniciátor petice.
Norský Nobelův výbor nicméně uvedl, že je oficiálně nemožné jednou udělené ocenění některému z laureátů vzít. "Poslední vůle Alfreda Nobela ani ustanovení Nobelovy nadace neumožňují, aby Nobelova cena - ať už za fyziku, chemii, lékařství, literaturu či mír - byla oficiálně odebrána," řekl agentuře AFP šéf norského Nobelova výboru Olav Njölstad. "Nobelův výbor posuzuje pouze úsilí laureáta před udělením této ceny," dodal.
Su Ťij dostala Nobelovu cenu za mír v roce 1991, kdy ji tehdejší vládnoucí barmská vojenská junta držela v domácím vězení. V roce 2016 se někdejší opoziční Národní liga pro demokracii vedená Su Ťij po vyhraných volbách ujala v Barmě moci.
Někteří analytici nicméně poukazují na to, že působení Su Ťij omezuje ústava přetrvávající z dob junty, která mimo jiné někdejší disidentce brání stát se prezidentkou. Díky ústavě si v Barmě také pořád udržuje silný vliv na politické dění armáda, která má předem zaručených 25 procent parlamentních míst a jejíž vrchní velitel jmenuje také ministry vnitra, obrany a bezpečnosti hranic.
Právě armáda je za násilnosti v Arakanském státě z velké části odpovědná. Humanitární organizace barmské vojáky obviňují, že se dopouštějí na Rohinzích brutálního násilí, včetně mučení, vražd, hromadného znásilňování a žhářství.
Témata: Aun Schan SuŤij, Nobelova cena, Barma
Související
2. září 2022 14:17
15. srpna 2022 12:40
15. července 2022 12:52
28. září 2018 9:02
29. srpna 2018 22:18
