Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Šéfové populistických, protiimigračních a protiislámských stran se radují z výsledku AfD

Marine Le Penová
Marine Le Penová
Foto: marinelepen.fr

Paříž/Amsterodam/Vídeň - Předsedové krajních a populistických, protiimigračních a protiislámských stran z Francie, Nizozemska či Rakouska poblahopřáli k úspěchu v německých parlamentních volbách straně Alternativa pro Německo (AfD).

"Tleskám našim spojencům z AfD za jejich historický výsledek," uvedla na twitteru předsedkyně krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová, která letos podlehla v prezidentském klání současné francouzské hlavě státu Emmanuelovi Macronovi. "Je to nový symbol probuzení evropských národů," dodala Le Penová.

"Gratuluji (spolupředsedkyni AfD) Frauke Petryové a AfD!" napsal na stejné sociální síti předseda nizozemské Strany pro svobodu (PVV) Geert Wilders, jehož uskupení se stalo v březnových volbách druhou nejsilnější stranou v zákonodárném sboru, i když zaostalo za očekáváními.

"AfD velkým vítězem na třetím místě! Srdečné gratulace z Vídně," napsal na svém facebooku předseda pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Heinz Christian Strache. FPÖ by se v říjnových parlamentních volbách v Rakousku mohla stát podle průzkumů druhou nejsilnější stranou. "Touha po změně u našich sousedů je viditelná," napsal dál Strache.

Podle dosavadních odhadů Alternativa pro Německo získala v dnešních parlamentních volbách kolem 13 procent hlasů, a stala se tak po unii konzervativních stran CDU/CSU a sociální demokracii třetí nejsilnější stranou.

Témata:  Německo volby v Německu AfD Marine Le Pen Geert Wilders

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.