Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Kyrgyzstánu začalo první kolo prezidentských voleb

Volby, Ilustrační foto
Volby, Ilustrační foto
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Biškek - V Kyrgyzstánu dnes lidé volí nového prezidenta, který ve funkci vystřídá Almazbeka Atambajeva. Mezi favority patří sociální demokrat a Atambajevův spojenec Sooronbaj Žeenbekov. Proti němu stojí expremiér a zámožný podnikatel Omurbek Babanov, vůdce strany Republika-Vlast.

Oba prosazují ideu sekulárního státu s těsným vztahy s Ruskem. Žádný z jedenácti kandidujících politiků podle průzkumů dnes nezíská nadpoloviční většinu hlasů potřebnou k okamžitému vítězství. Kyrgyzstán proto bude zřejmě čekat druhé volební kolo.

Volební kampaň byla dramatická, poznamenala ji vzájemná obviňování kandidátů z korupce a z pokusů uzurpovat moc. Politickou diskusi rozbouřil i případ české společnosti Liglass Trading, která získala kontrakt na dostavbu velkého energetického projektu na řece Naryn. Vláda od smlouvy nakonec ustoupila a obvinila české podnikatele, že podmínky smlouvy nedodrželi.

Muslimský Kyrgyzstán sice nemá pověst politicky příliš stabilního státu, ale na rozdíl od sousedního Kazachstánu, Uzbekistánu nebo Tádžikistánu ho neovládá autokratický samovládce. Atambajev se pokojně vzdává funkce, stejně jako to učinila jeho předchůdkyně ve funkci Roza Otunbajevová.

Témata:  Kyrgyzstán volby

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 16:53

Kritizujete Harryho a Meghan? Experti prozradili, co tím skutečně způsobujete

Meghan Markle a princ Harry jen zřídkakdy uniknou nové vlně kritiky nebo kontroverzí. Podle zdrojů je ale tento neustálý tlak a chaos tím, co jejich manželství drží pohromadě a posiluje. Nejnovější vlna veřejného nesouhlasu zasáhla třiačtyřicetiletou Meghan minulý týden, kdy se rozhodla nevzít si vlčí mák na dvě významné akce, včetně narozeninové oslavy Kris Jenner.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.