Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Atentát na Kennedyho: Trump chce zveřejnit i zbylé dokumenty

Donald Trump, 45. prezident USA
Donald Trump, 45. prezident USA
Foto: Facebook

Washington - Americký prezident Donald Trump chce zveřejnit i zbylé dokumenty o vraždě jednoho ze svých předchůdců Johna F. Kennedyho v roce 1963. Národní archiv ve čtvrtek zpřístupnil 2800 z 3100 dosud utajovaných spisů.

Podle oficiálního závěru vyšetřovatelů atentát spáchal Lee Harvey Oswald. Dokumenty, které odtajněny nebyly, podle čtvrteční zprávy CIA mohou zahrnovat "informace o zájmech CIA, současných a bývalých zaměstnancích CIA, podrobnosti o metodách vyšetřování a informace o partnerstvích, která jsou nadále relevantní při ochraně státu".

Trump měl ve čtvrtek poradu s personálním šéfem Bílého domu Johnem Kellym, CIA a dalšími agenturami. "Po důkladné poradě s generálem Kellym, CIA a dalšími agenturami zveřejním VŠECHNY dokumenty o JFK vyjma jmen a adres lidí, které jsou v nich zmíněny a kteří jsou stále naživu," napsal Trump na twitteru.

Za důvod svého rozhodnutí označil snahu o transparentnost a to, aby učinil přítrž všem konspiračním teoriím. Datum, kdy by se měly dokumenty dostat na veřejnost, šéf Bílého domu neupřesnil.

Témata:  John Fidgerald Kennedy Donald Trump CIA

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.