Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Teroristický útok v mešitě na Sinaji má už 305 obětí, ozbrojenci měli vlajku IS

Islámský stát
Islámský stát
Foto: nbcnews.com

Káhira - Teroristický útok na mešitu Ravda v Bir al-Abdu na Sinajské poloostrově má již 305 obětí. Je mezi nimi 27 dětí. Zranění utrpělo 128 lidí. Útočilo 25 až 30 ozbrojenců, kteří u sebe měli vlajku teroristické organizace Islámský stát.

Podle BBC místní lidé tvrdí, že do mešity Ravda chodí příslušníci kmene Savarka. O nich je známo, že spolupracují s bezpečnostními silami proti radikálům a jsou vyznavači súfismu, mystické formy islámu, kterou jiné muslimské skupiny považují za kacířství.

Podle svědků události útočníci přijeli na místo ve čtyřech terénních autech. Nejméně deset jich poté vstoupilo do mešity a bezhlavě stříleli po věřících, přičemž použili i granáty. Předtím všechny východy teroristé zablokovali hořícími automobily a pak pálili po lidech, kteří se snažili utéct.

Státní zástupce dnes upřesnil, že teroristé se před vstupem vraždící skupiny do mešity rozmístili kolem všech oken a dveří budovy. Zapálená auta, kterých bylo sedm, patřila věřícím, kteří přijeli na bohoslužbu.

Témata:  útok na mešitu na Sinaji teroristické útoky v Egyptě Islámský stát Egypt

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 9:09

Vražda prostitutky v Hradci Králové objasněna. Pachatel má na svědomí i další útok

Policie ukončila vyšetřování případu loňské vraždy prostitutky čínské národnosti v Hradci Králové. Ukázalo se, že obviněný muž má na svědomí i další závažný trestný čin. V případě odsouzení mu hrozí až výjimečný trest. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.