Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Syrská armáda bombardovala bezpečnostní zónu, zemřelo nejméně 22 civilistů

Sýrie
Sýrie
Foto: Pixabay

Damašek - Při náletech syrské armády na východní Ghútu poblíž Damašku zahynulo nejméně 22 civilistů. V oblasti, kterou kontrolují povstalci, má přitom být na základě jednání v kazašské metropoli Astaně bezpečnostní zóna.

Podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) zahynulo dnes při bombardování tržiště v obci ve východní Ghútě přes dvacet lidí a dalších pět desítek bylo zraněno. Podle záchranářů se nálet odehrál v obytné čtvrti.

Východní Ghúta je posledním větším územím u syrského hlavního města, které je v rukou odpůrců syrské vlády. Vládní vojska zesílila bombardování tohoto regionu v polovině měsíce poté, co povstalci z islamistické skupiny Ahrár aš-Šám zaútočili na základnu syrské armády. Za necelé dva týdny zemřelo při bombardování nejméně 123 civilistů.

OSN už dříve varovala, že ve východní Ghútě hrozí humanitární katastrofa. V obležení syrské armády je nejméně 350.000 civilistů, kteří trpí nedostatkem jídla a léků.

V oblasti má být přitom dodržována bezpečnostní zóna. Její existenci podpořily Rusko a Írán, které podporují syrskou vládu, i Turecko, které stojí na straně některých protivládních povstalců.

Témata:  Sýrie

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 19:17

Tvrdá slova Jennifer Aniston: Smrt Matthewa Perryho je pro něj lepší, aspoň už netrpí

Herečka Jennifer Aniston se v rozhovoru pro magazín Vanity Fair otevřeně rozpovídala o svém zesnulém kolegovi ze seriálu Přátelé Matthewu Perrym a o jeho boji se závislostí. Přiznala, že jeho smrt byla pro všechny velmi náročná, ale zároveň cítí, že je to pro něj lepší.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.