Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ruský premiér Medveděv žádá trest pro viníky havárie družice Meteor

Dmitrij Medveděv
Dmitrij Medveděv
Foto: kremlin.ru

Moskva - Neúspěšný start družice Meteor-M z nového ruského kosmodromu Vostočnyj rozezlil Kreml. Premiér Dmitrij Medveděv žádá trest pro viníky. Příčinou neúspěchu se podle předběžných zjištění mohla stát lidská chyba při programování letu.

Medveděv dnes o situaci diskutoval se svými náměstky, mezi nimiž byl i vicepremiér Dmitrij Rogozin odpovědný za ruský zbrojní a kosmický program.

"Doufám, že si uvědomujete vážnost situace," řekl předseda ruské vlády Rogozinovi. "Je třeba předložit návrh na nápravu a samozřejmě zjistit, kdo za to odpovídá," konstatoval Medveděv.

Družice, která se již oddělila od nosné rakety Sojuz, prý dostala první impuls k zažehnutí vlastního raketového pohonu v nesprávné orientaci, a proto se zřítila do oceánu. Nepodařená mise byla další ranou pro ruský kosmický průmysl, který se jen obtížně zotavuje z řady dřívějších nezdarů. "Nelze to strpět! Žádné pojistné plnění nenahradí ztrátu, kterou jsme v tomto případě utrpěli,"zuřil Medveděv.

Důrazné kritice premiér podrobil nejmenované ruské činitele, kteří po startu z Vostočného okamžitě ohlásili úspěch mise. Podle dřívějších zpráv pochvala zazněla z úst Rogozina, agentura Roskosmos přiznala neúspěch až tři hodiny po havárii. "Šéfové bystře ohlásili, že start se povedl a všechno je v pořádku. To je naprosto nepřípustné," řekl Medveděv.

Témata:  Dmitrij Medveděv Rusko Vostočnyj

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 12:01

Americká ostuda. Trumpův muž asi špatně pochopil, co navrhuje Putin

Velký otazník vyvstává před páteční schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce. Podle informací německého deníku Bild měl Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff během nedávné návštěvy Kremlu špatně pochopit návrh ruské strany. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.