Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Labouristi se kvůli brexitu pustili do Mayové, Skotsko si přisadilo

Brexit
Brexit
Foto: Pixabay

Londýn - Na dnešní průlom v brexitových jednáních přišly i negativní reakce. Předseda britské opoziční Labouristické strany Jeremy Corbyn zdůraznil, že chce po brexitu udržet s Evropou "blízký vztah". Skotská první ministryně Nicola Sturgeonová vyzvala k setrvání Británie v celní unii a jednotném evropském trhu. Výhrady má i Londýn.

Labouristický starosta britské metropole Sadiq Khan dal najevo zklamání nad částmi rámcové dohody, kterou Mayová v Bruselu vyjednala. Konzervativní vládu vyzval, aby zvýšila rychlost jednání, a poskytla tak podnikatelům potřebnou jistotu. Fakt, že se Británie chystá při odchodu z EU opustit i jednotný trh a celní unii označil Khan za "extrémní zklamání".

"Má vlastní země, Británie, je na křižovatce," uvedl Corbyn v projevu proneseném v Ženevě. Labouristická strana chce podle něj s evropskými státy "blízký a kooperativní vztah založený na solidaritě a vzájemných výhodách".

Sturgeonová, která dlouhodobě vystupuje proti brexitu, dnes uvedla, že Británie by měla zůstat alespoň členem celní unie a jednotného trhu. Je to podle ní "jediná rozumná volba". "Jakékoli zvláštní ustanovení pro Severní Irsko musí být dostupné i pro jiné národy Spojeného království," zdůraznila.

Evropská komise dnes oznámila, že podle jejího názoru nastal v nynějších jednáních o první fázi brexitových rozhovorů pokrok dostatečný k tomu, aby se rozhovory mohly do druhé fáze posunout.

Evropský parlament jako takový přímou roli v jednáních nemá, bude ovšem schvalovat závěrečnou dohodu o britském odchodu z unie. Parlament také hodlá příští týden naznačit, jakou podobu budoucích vztahů mezi EU a Británií by pokládal za správnou.

To je spolu s ochranou práv občanů EU v Británii po brexitu a finančním vyrovnáním třetí klíčová otázka první fáze jednání vedené už měsíce. Jejím výsledkem je zatím společná zpráva vyjednavačů obou stran. Ta na 15 stranách shrnuje principy, z nichž se bude vycházet při tvorbě konečné "rozvodové" dohody, a která bude podkladem pro rozhodnutí premiérů a prezidentů o posunu jednání také směrem k přechodnému období a budoucím obchodních a dalším smlouvám.

Podle europoslance Guye Verhofstadta by v ní chtěl parlament mít pět oblastí, které mezi nyní dojednanými principy chybí. První je, aby se ochrana práv tří milionů občanů EU v Británii po brexitu vztahovala i na jejich "budoucí partnery".

Druhou je zajištění, že administrativa spojená s brexitem bude pro unijní občany v Británii zdarma, důkazní břemeno při ní bude ležet na britských úřadech a každá rodina bude potřebovat jen jeden formulář. Třetí je, aby rozhodnutí evropského soudu byla pro britskou stranu i nadále závazná a aby existovala důležitá role pro budoucího britského ombudsmana, který by stížnosti občanů EU skutečně vyšetřoval.

Témata:  Brexit Jeremy Corbyn EU

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.