reklama

Carpenter se zúčastnil odborné konference o budoucnosti Východního partnerství v Praze. "Bohužel, EU od tohoto nástroje trochu ustoupila. A co je nejdůležitější, energie věnovaná Východnímu partnerství postupem času vyprchala," zhodnotil Carpenter projekt, o který se zasadila i Česká republika v roli předsednické země EU v roce 2009.

Tomáš Pojar, který byl náměstkem českého ministra zahraničí v době, kdy projekt vznikl, podotkl, že jeho cílem bylo přivést pozornost EU k oblasti zahrnující Arménii, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzii, Moldavsko a Ukrajinu. "Do té doby byla směrem na východ od EU jenom Moskva," poznamenal Pojar v diskusi. Východní partnerství podle něj umožňuje zúčastněným zemím upevňování vzájemných vztahů, ale vyžaduje aktivitu obou stran.

Podle Carpentera je problém v tom, že spolupráce se zploštila do formálních setkání na summitech. "Dnes jsou to víceméně rutinní setkání, na kterých se debatuje o některých záležitostech, formulují se deklarace, ale není to něco, za čím by byl skutečný zájem lídrů EU," domnívá se analytik.

Carpenter podotkl, že je strategickým zájmem Evropské unie, aby se o vývoj na východě zajímala. "Lídři EU a také členských států skutečně musí tento region vidět jako strategický z hlediska bezpečnosti a také prosperity Evropy," řekl v rozhovoru pro ČTK. Dodal, že evropská aktivita v regionu nemůže být považována za protiruskou ve chvíli, kdy se Rusko samo aktivně pokouší nabourávat západní demokracie například šířením dezinformací nebo kybernetickými útoky.