Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Japonsko koupí od USA pozemní systém Aegis, nasadit ho chce proti KLDR

protiraketový systém
protiraketový systém
Foto: defense.gov **www.defense.gov**

Tokio - Japonská vláda dnes schválila plán nákupu pozemního protiraketového systému Aegis od USA. Chce tak posílit obranyschopnost kvůli hrozbám ze strany Severní Koreje. Není jasné, kde by mohly být dvě baterie raket země-vzduch rozmístěny. Japonská média píší o prefektuře Akita na severu Japonska a Jamaguči na jihozápadě.

V současné době japonská armáda disponuje na pevnině americkými protiraketami země-vzduch Patriot a čtyřmi torpédoborci vyzbrojenými protiraketovým systémem Aegis.

K tomu by nyní měly přispět radarové stanice a protirakety Aegis umístěné na pevnině. Podle zdrojů agentury Reuters bude systém akceschopný nejdříve v roce 2023 a jeho vybudování - bez protiraket - bude stát nejméně dvě miliardy dolarů (přes 43 miliard Kč).

"Severokorejský vývoj jaderných zbraní a raket znamená pro japonskou národní bezpečnost čím dál větší hrozbu, takže musíme razantně zlepšit schopnosti naší obrany proti balistickým střelám, abychom Japonsko mohli trvale chránit," uvedla v prohlášení vláda premiéra Šinzóa Abeho.

V Jižní Koreji letos americká armáda instalovala protiraketový systém THAAD na obranu země vůči severokorejským hrozbám. Štít kritizovaly Čína a Rusko.

Témata:  protiraketový systém Aegis Japonská armáda Japonsko

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 9:50

Počasí v Česku bude tropické. Nejvíce se ochladí po ránu v údolích

Na škaredé letní počasí si mnozí lidé stěžovali v nedávné době. Tento týden bude úplně jiný. Do Česka totiž dorazí tropy, které vyvrcholí v závěru pracovního týdne. Víkend má znamenat návrat k příjemnějším teplotám. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.