Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Moskva je znepokojena plánem na vybudování štítu Aegis v Japonsku

protiraketový systém
protiraketový systém
Foto: defense.gov **www.defense.gov**

Moskva/Tokio - Plány Japonska rozmístit na svém území americký protiraketový systém Aegis jako obranu proti severokorejské hrozbě znepokojují Rusko. Moskva chce vedle sankcí vést s Pchjongjangem také dialog.

"Rusko je vážně znepokojeno plány Japonska rozmístit na svém území americký protiraketový systém Aegis," uvedl dnes podle agentury RIA Novosti náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Sankce by se podle něj neměly vůči KLDR uvalovat na neurčitou dobu a nepřinesou výsledky, pokud se zároveň nepovede se Severní Koreou dialog.

Plány Tokia vycházejí z nového zhodnocení hrozby, kterou pro zemi představuje zbrojní program KLDR. Minulý týden se ve Washingtonu sešel americký ministr obrany James Mattis se svým japonským protějškem Icunorim Onoderou k jednání o posílení vojenské spolupráce.

Onodera požádal Spojené státy o podporu při instalaci amerického systému Aegis, který podle Japonska zvýší šance země na sestřelení případné balistické střely směřující na japonské území ještě před dosažením japonských břehů.

"Severní Korea vyvinula novou technologii balistických střel a ty jsou nyní hrozbou nejen pro Japonsko, ale i pro USA," zdůvodnil Onodera japonské plány.

Témata:  protiraketový systém Aegis Rusko Japonsko

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 9:50

Počasí v Česku bude tropické. Nejvíce se ochladí po ránu v údolích

Na škaredé letní počasí si mnozí lidé stěžovali v nedávné době. Tento týden bude úplně jiný. Do Česka totiž dorazí tropy, které vyvrcholí v závěru pracovního týdne. Víkend má znamenat návrat k příjemnějším teplotám. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.