Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V americkém senátu to bude vřít. Republikáni pomalu ztrácí většinu

Senát USA
Senát USA
Foto: Wikipedia **www.wikipedia.org**

Washington - Republikáni v Senátu USA mají od středy těsnou většinu, drží nově jen 51 hlasů. Dosud měli 52 hlasů, ale uvolněný republikánský mandát za stát Alabamu získal v prosincových doplňovacích volbách demokrat Doug Jones.

Pro republikány změna v rozložení sil v Senátu znamená, že si mohou při hlasováních dovolit ztratit jen jeden hlas, což v případě kontroverzních témat nemusí být snadné. V případě vyrovnaného výsledku pak do rozhodování vstupuje americký viceprezident Mike Pence, který je z titulu své funkce nevoleným předsedou Senátu.

Uvolněné místo v Senátu patřilo Jeffu Sessionsovi, který řady zákonodárců opustil, aby přijal místo ministra spravedlnosti. Uvolněný mandát prozatímně vykonával republikán Luther Strange, které loni v únoru do funkce jmenoval alabamský guvernér Robert Bentley.

Strange se chtěl o senátorské křeslo v doplňovacích volbách ucházet, ale ve stranických primárkách, ač měl podporu republikánského establishmentu, prohrál s konzervativním kandidátem Royem Moorem. Toho během kampaně obvinilo několik žen z nevhodného a násilného sexuálního chování.

Moore nakonec ve volbách prohrál s Jonesem, porážku ale odmítl uznat. Obrátil se rovněž na soud s tím, že hlasování provázely nesrovnalosti. Soud ale jeho stížnost odmítl.

Témata:  Senát USA USA Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.