Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Proč Američané většinu válek prohráli? Některá ani vyhrát nechtěli

U.S. ARMY, ilustrační fotografie
U.S. ARMY, ilustrační fotografie
Foto: defense.gov **www.defense.gov**

Vítězství ve válkách jsou pro Spojené státy mnohdy pouze sekundárním cílem. Výhry nebo prohry mají na zemi ve skutečnosti jen malý dopad, protože se neodehrávají v její blízkosti a nehrozí tedy možnost invaze a zničení jejich měst. To je podle magazínu The American Conservative jen jeden z důvodů, proč není v zájmu Washingtonu nějakou válku vyhrát.

Dalších důvodů je hned několik. A jeden z nich je například finanční. Válka bezesporu přináší peníze. Boje udržují v chodu velmi ziskové kontrakty na dodávky v klíčových volebních kongresových obvodech, granty pro univerzity na studium strategií, a přináší i nové peníze na nové zbraně. „Kdo by se v době války odvážil klást otázku o nákladech Pentagonu na obranu Ameriky?" ptá se magazín.

Pokračující konflikty odkládají tvrdá rozhodnutí o zavírání nadbytečných základen, není čas zabývat se plýtváním. „Shakespeare dobře věděl, že je pro krále dobré mít spoustu zahraničních válek, aby udržel pořádek doma," píše se v textu.

Vyhlášení války je také historická cesta, jak si králové a prezidenti získávají popularitu a vyhýbají se tak přísným domácím reformám problémů, které volají po vyřešení. „Vzpomeňte na George W. Bushe, který sliboval, že bude mít vyrovnaný rozpočet, reformuje zdravotnictví, reformuje sociální zabezpečení, přijme učitelské odbory a obnoví upadající infrastrukturu. Místo toho přišla válka, všechny tyto problémy byly smeteny ze stolu. A on byl znovu zvolen i s větším deficitem na válečné výdaje a zvýšeným státním zadlužením o miliardy dolarů," upozorňuje autor komentáře Jon Basil Utley.

Zisk z pokračujících krizí mají i „privátní dodavatelé". V době míru jsou to obyčejní vojáci, kteří jsou špatně placeni. Takže spíše profitují z války nebo alespoň z toho, že na obzoru je nějaký nepřítel USA. V Iráku a Afghánistánu měli Američané stovky tisíc dobře placených vojáků, kteří by jinak pracovali na hůře placených místech.

Komunita ve Washingtonu navíc díky válkám prosperuje. Think-tanky plné intelektuálů dostávají prostor v televizi, přednáší, získávají finance ze státních dotací na nová pracovní místa, pořádají výlety do míst bojů. Naopak kritici mohou být nařčeni z napomáhání nepříteli. „Každý se cítí důležitě," tvrdí americký konzervativní magazín.

Další aspekt je poněkud překvapivý. Kabelové televize získávají více diváků, proto mají větší zisky z reklamy. Místo nudného pokrytí jedné staré události, jako bylo zmizelé malajské letadlo, o kterém se točilo týdny, je vysílání plné reportáží přímo z míst válečných konfliktů. Je to vzrušující a přináší to pokrytí a diváky 24 hodin denně.

Přináší to s sebou možnost vybudovat si vojenskou kariéru. Námořnictvo i pěchota školí stovky a tisíce lidí, kteří mají nahradit jejich padlé kamarády. Důstojníci dobře vydělávají, díky nekončícím válkám získávají teplá místa. Navíc si armáda může vybírat, protože o taková místa je velký zájem.

Dalším důvodem pro udržování válek je, že pokračující konflikt zachraňuje USA, aby se nemusely vypořádávat s mnoha oběťmi, které přineslo bombardování celých měst a vesnic. A aby nemusely vstoupit do dané země kvůli „zajištění dobytých (osvobozených) národů".

Jen málo Američanů chce navíc strávit život studiem kmenů, náboženství a zvyků temných a nudných koutů světa. Britská říše byla obsazena chudými Skoty a Iry, kteří si mohli najít práci doma. Amerika tento problém nemá, protože má elity kvalifikované na práci na dálku.

Kongresu jde ostatně spíše o veřejná vystoupení než o vítězství. Politické proklamace a podbízení, to jsou hlavní nástroje při získávání volebních obvodů. „Další nekonečná válka by pravděpodobně mohla snadno přerůst ve vyhození do vzduchu ropných a plynových zdrojů v celém Perském zálivu," píše magazín.

Vnitřní bezpečnost země, která stojí miliardy dolarů, potřebuje hrozby. „Přemýšlejte o tom, jak často FBI přichází s falešnými bombami a zbraněmi, aby navnadila rádoby teroristické mladé machry snících o naplnění svých fantazií. Nekonečné války tuto potřebu naplňují. Kdyby Amerika zvítězila, mnoho dobře placených pracovních míst by bylo nadbytečných," upozorňuje Utley.

„Spojené státy jsou velmi zranitelné operacemi pod falešnou vlajkou a placenou cizí propagandou. Různé cizí země nebo odbojné zájmy nás chtějí bombardovat nebo napadnout své místní nepřátele," píše magazín. Jako příklad dává nedávný útok na Libyi, který proběhl na základě nepravdivých informací získaných od spojenců. „Saudská Arábie chce, abychom zničili Írán, Turecko chce, abychom napadli Asada v Sýrii, izraelští neokonzervativci chtějí zničit Irák. Kuvajtský šejk zaplatil miliony za PR kampaň pro Ameriku, aby došlo k prvnímu útoku na Irák. A tak dále," vyjmenovává autor textu.

Spojená státy by podle magazínu mohly válku vyhrát, pokud by se poučily z historie a rad otců zakladatelů. „Ale jak bylo uvedeno výše, příliš mnoho Američanů těží z nekonečných válek," píše Utley.

USA podle něj není první země, které je v podobné situaci, jenže dříve byly nekonečné války omezeny výší nákladů. „Ale Americe pokaždé někdo půjčí. Amerika nepohrává vály, jen prostě ztrácí zájem a přestává bojovat," shrnuje situaci magazín.

Témata:  válka USA U.S. ARMY

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 20:07

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vladimir Putin, ruský prezident

Putin je jako auto na dálnici bez brzd. Nic ho nezastaví, píše server

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.