Voda a ropa jsou nejcennější kapaliny, které lidstvo potřebuje k přežití. V obou případech ale dochází k postupnému úbytku, což může podle některých vést až k válkám. Odborníci se ale domnívají, že nic takového v dohledné době nehrozí.
Vyhlídka na budoucnost plnou válek o vodu je mýtem, protože k násilným mezistátním konfliktům vede jen zlomek sporů o využívání vodních zdrojů, pravidlem je zde naopak spolupráce.
Otázka vody je například prakticky jediná věc, na níž se dokáže domluvit Izrael s Palestinci a Jordánskem. Tvrdí to podle agentury Reuters Therese Sjömanderová Magnussonová ze Stockholmského mezinárodního institutu vody (SIWI).
"Je mýtus, že spory o vodu vedou k válkám," tvrdí s tím, že za posledních 50 let se ve světě objevilo přes 1800 případů, kdy se voda stala předmětem přeshraničních vztahů a jen v sedmi z nich došlo k násilí. Naopak bylo během té doby uzavřeno více než 200 dohod o přeshraničních zdrojích vody.
O konkurenci o zdroje vody se s oblibou mluví jako o stále častějším prameni konfliktů mezi zeměmi, které bojují o omezené zdroje, fakta to ale nepotvrzují. Podle expertky se sice neshody objevují, konflikty jsou ale mnohem častější na vnitrostátní úrovni, například mezi zemědělci a pastevci, než mezi státy. Když jde o vodu, řada vlád mnohem spíše usiluje o dialog a spolupráci než o silové řešení.
Stejně tak se údajně nemusíme obávat konfliktů kvůli zásobám ropy. Ta, stejně jako zemní plyn, světu v příštích desetiletích docházet nezačnou. Světové rezervy těchto surovin se naopak do poloviny století navzdory růstu spotřeby takřka zdvojnásobí.
Podle zprávy ropné společnosti BP je energetických zdrojů dostatek a obavy z docházení ropy a plynu vymizely. Těžařské společnosti začaly v posledních letech využívat nových technologií, zejména frakování, které umožňuje dobývat surovinu z hlubokých hornin. S pomocí výkonných počítačů, robotů a dalších technologií také výrazně zvyšují výtěžnost dosavadních zdrojů.
Mohutné investice do těžby spolu s vývojem technologií vedly k silnému růstu produkce. Svět by měl přitom do roku 2050 měl spotřebovat 2,5 bilionu barelů. Rezervy fosilních paliv by se tak mohly z nynější úrovně 2,9 bilionu barelů zvýšit do roku 2050 na 4,9 bilionu barelů. Při dalších investicích a dalším pokroku technologií by se zásoby mohly vyhoupnout až na 7,5 bilionu barelů.
Témata: válka, ropa, zemní plyn
Související
6. září 2024 11:09
21. února 2023 10:30
10. listopadu 2020 22:58
12. února 2020 13:58
5. ledna 2020 22:46
14. října 2019 21:08
