Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Německu soudí extremistu, který útočil bombou. Jeho čin před 18 lety otřásl celou zemí

Německá vlajka
Německá vlajka
Foto: Pixabay

Düsseldorf - V Německu dnes začal soud s pravicovým extremistou Ralfem S. (51), který podle obžaloby v roce 2000 nastražil v Düsseldorfu trubkovou bombu. Exploze zranila deset lidí převážně židovského původu. O život navíc tehdy přišlo jedno ještě nenarozené dítě.

Bombový útok na stanici příměstské dráhy Wehrhahn patřil dlouhá léta k velkým záhadám německé kriminalistiky. Na případu, který otřásl Německem, svého času pracovala skupina až 80 vyšetřovatelů, uzavřít se jí ho však nepodařilo.

Průlom nastal až loni v únoru, kdy zvláštní policejní komando zatklo Ralfa S. Muže, který už v době útoku patřil mezi podezřelé, dopadlo díky tomu, že o svém činu hovořil se spoluvězněm, když si odpykával trest za jiný zločin.

Policie pak mohla obnovit vyšetřování a znovu se zaměřit na radikála, který se v minulosti otevřeně hlásil k neonacismu. V odposlechnutých telefonátech mluvil o "věci Wehrhahn" jako o jednom ze čtyř nejlepších okamžiků v životě.

Obžaloba je přesvědčena o tom, že Ralf S., který měl blízko místa činu obchod s vojenskými potřebami, 27. července 2000 odpálil na dálku trubkovou bombu, když okolo procházela skupina 12 studentů jazykové školy ze zemí bývalého Sovětského svazu. Výbuch, po němž se našly střepy i ve vzdálenosti téměř 160 metrů, zranil deset osob. Motivován byl podle obžaloby nenávistí k cizincům. Ve spolkové republice vzbudil útok pobouření i kvůli tomu, že mezi zraněnými bylo šest Židů.

Témata:  Německo terorismus extremismus

Související

Aktuálně se děje

18. října 2025 21:01

18. října 2025 10:08

17. října 2025 17:43

Česko může přijít o desítky miliard korun. Očkování proti chřipce přitom stojí jen stovky

Každý podzim se v Česku zvyšuje počet lidí s respiračními onemocněními. Chřipka přitom každoročně vyřadí z práce více než sto tisíc lidí. Jen v roce 2024 bylo podle údajů České správy sociálního zabezpečení vystaveno přes 105 tisíc pracovních neschopenek kvůli chřipce, v průměru na téměř čtrnáct dní.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy