Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Statistika úmrtí v ČR: Při optimální péči by se dalo snížit až o třetinu

Lékaři
Lékaři
Foto: Pixabay

Brusel - Při použití nejnovějších medicínských znalostí a moderních technologií by se v zemích Evropské unie dalo předejít třetině úmrtí. V Česku by podle statistického úřadu Eurostat bylo možné zabránit dokonce smrti čtyř z deseti lidí (39,3 procenta).

Podle českého ministerstva zdravotnictví má Česko druhou nejnižší míru kojenecké úmrtnosti z 23 sledovaných zemí evropského regionu a úmrtnost na rakovinu i přes rostoucí výskyt zhoubných nádorů je dlouhodobě stabilizovaná, nebo dokonce klesá.

"Průzkum Eurostatu hodnotí rok 2013. Podle nejnovější statistiky Euro Health Consumer Index (EHCI) za rok 2015 má ČR třetí nejdostupnější zdravotní péči v EU," sdělil ČTK ředitel odboru komunikace s veřejností ministerstva zdravotnictví Jan Štoll s tím, že například v péči o pacienty s infarktem patří Česko ke světové špičce.

Eurostat v dnes ve zveřejněné zprávě uvedl, že v roce 2013 zemřelo v zemích osmadvacítky 1,7 milionu lidí mladších 75 let. Při optimální lékařské péči by přitom bylo možné zabránit úmrtí 33,7 procenta z nich. Nejlépe ze statistik vychází Francie - procento úmrtí, kterým se dá předejít, je zde 23,8, na druhém konci žebříčku je Rumunsko, kde jde o 49,4 procenta.

Česká republika, kde podle Eurostatu v roce 2013 zemřelo předčasně 18.326 lidí, je v dolní polovině žebříčku.

Témata:  lékaři úmrtí EU

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 9:09

Vražda prostitutky v Hradci Králové objasněna. Pachatel má na svědomí i další útok

Policie ukončila vyšetřování případu loňské vraždy prostitutky čínské národnosti v Hradci Králové. Ukázalo se, že obviněný muž má na svědomí i další závažný trestný čin. V případě odsouzení mu hrozí až výjimečný trest. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.