Londýn - Brexit nejvíce zasáhne západní a severovýchodní Anglii, tedy oblasti Británie, jejichž obyvatelé v referendu hlasovali většinově pro odchod země z Evropské unie. Naopak Londýn, jehož obyvatelé hlasovali většinou pro setrvání v EU, by byl zasažen nejméně.
Televize Sky News dnes upozornila, že odchod Británie z EU bude znamenat vyšší náklady pro všechny průmyslové sektory. Deník The Guardian napsal, že takzvaný tvrdý brexit, tedy úplné oddělení od unijních struktur, by britské veřejné rozpočty přišel na 80 miliard liber (přibližně 2,3 bilionu korun).
Studie dospěla k závěru, že nejhorší dopad bude mít brexit na severovýchod Anglie a region West Midlands.
Regionální dopady brexitu jsou součástí analýzy, v níž vládní ekonomové konstatovali, že bez ohledu na výsledky jednání o brexitu bude ekonomický růst omezený dalších 15 let. Studie měla být původně určena jen kabinetním ministrům, ale k některým uniklým informacím se dostal server BuzzFeed. Podrobně si nyní mohou obsah dokumentu prostudovat i členové parlamentu.
Už minulý týden z vládní analýzy unikly do tisku obecné závěry. Růst britského HDP podle nich zpomalí o dvě procenta, pokud se Británie po vzoru Norska s EU dohodne na tom, že bude součástí jednotného trhu i jako nečlen unie. Pokud budou hospodářské vztahy založeny na dohodě o volném obchodu, jakou má s blokem například Kanada, byl by britský ekonomický růst v následujících 15 letech o pět procent nižší než v případě, že by brexit nenastal. A v případě nedohody a "tvrdého brexitu", kdy by se obchodní vztahy Británie s EU odvíjely na základě podmínek Světové obchodní organizace (WTO), by bylo přibrzdění HDP dokonce osmiprocentní.
Například z hospodářského růstu Londýna má brexit v případě tří uvedených scénářů ubrat jedno, dvě, potažmo 3,5 procenta. Dopad na ekonomiku hlavního města by tak byl poloviční ve srovnání s celostátním průměrem.
Hospodářství Severního Irska by ztratilo 2,5 nebo osm, případně 12 procent. Podobnou prognózu předpokládá studie pro oblast West Midlands, která by ztratila na HDP tři procenta v případě zachování vnitřního trhu, 11 procent při dohodě o volném obchodu a 16 procent v případě "tvrdého brexitu".
Maloobchod by se po brexitu musel potýkat s 20procentním nárůstem nákladů, automobilovému průmyslu by se zvedly náklady na výrobu o 13 procent.
Vládní mluvčí citovaný listem The Guardian však upozornil, že dokument nereprezentuje vládní politiku a výsledek, o který by vláda v jednáních s EU usilovala.
Témata: Brexit, Velká Británie, ekonomika
Související
22. července 2022 19:22
15. července 2022 14:08
8. července 2022 14:51
22. června 2022 12:59
13. června 2022 21:48
26. prosince 2021 20:40
