Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německé úřady jsou neschopné? Africký migrant využil 19 falešných identit, aby se vyhl deportaci

Německá vlajka
Německá vlajka
Foto: Pixabay

Berlín – Neúspěšným žadatelům o azyl se pryč z Evropy nechce. Někteří si proto vymýšlejí všemožné způsoby, jak podvést úřady. Například 43letý tuniský neúspěšný žadatel o azyl využil 19 samostatných falešných identit, díky čemuž se vyhnul hned čtyřem pokusům o jeho deportaci z Německa.

Tunisan Fathi Ben M. byl zatčen v prosinci za prodej drog na varšavském mostě v Berlíně. Jenže později byl propuštěn, protože policie neměla žádný soudní příkaz, díky kterému by ho mohla držel ve vazbě. Celé roky se 43letému muži dařilo unikat policii a vzdorovat deportačním příkazům.

Jenže se zdá, že klec přeci jen spadla. Minulý víkend byl Tunisan znovu zatčen policií – a ta tvrdí, že tentokrát bude definitivně deportován,píše deník Berliner Zeitung.

Fatih Ben M. přišel do Německa nelegálně v roce 2014 a byl převeden do Budyšína v Sasku. Během posledních několika let se Tunisanovi podařilo zmizet z radarů úřadů, čtyřikrát uniknout deportaci a nakonec se dokonce přesvěhoval do Berlína.

Poté, co byl v prosinci propuštěn policií v Berlíně, Sasko varovalo, že migrant může mít vazby na radikální islámské extremisty a že tak představuje potenciální nebezpečí pro celou zemi.

I když se později toto podezření ukázalo jako nepravdivé, to, jak neúspěšný tuniský žadatel unikal pozornosti úřadů bylo srovnáváno s jiným Tunisanem a islamistickým teroristku Anisem Amrim, který v prosinci roku 2016 zaútočil na berlínském vánočním trhu. Při útoku zemřela i jedna Češka.

Témata:  uprchlíci Německo Tunisko

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.