Berlusconi se opět vrací? Dožiju se 120 let, naparuje se před volbami

"Berlusconi má 12 nebo 13 životů, je to kočka na druhou," konstatoval nedávno šéf levicové Demokratické strany Matteo Renzi. Kajmanovi, jak mimo jiné milánského magnáta přezdívají, trochu ztuhl úsměv a řada faceliftů se na obličeji pokrytém vrstvou make-upu "tlustou jako parketová podlaha" také podepsala, napsal zase v úvodníku list La Repubblica.

Co na tom? "Jsem jako dobré víno - se stářím se lepším a nyní jsem dokonalý," napsal "kajman" nedávno na twitteru. Když se jej zeptali na jeho nástupce, odpověděl: "Není snadné najít génia, já se ale dožiju 120 let, a tak ho najdu."

Berlusconi se narodil 29. září 1936 v Miláně. Jeho otec pracoval v bance, jeho syn se nejprve začal živit jako animátor na výletních lodích, kde zpíval a vyprávěl zábavné historky. Poté, co vystudoval práva, se vrhnul do podnikání: začíná jeho nezadržitelný vzestup, který soustavně vyvolává otázky ohledně původu jeho bohatství, na které ovšem milánský mediální magnát nikdy dostatečně neodpověděl.

Jeho holding Fininvest nyní vlastní tři televizní stanice, deníky, nakladatelství Mondadori a v mnoha dalších médiích má podíl. Fotbalový fanoušek Silvio Berlusconi vlastnil 31 let fotbalový klub AC Milán, který za tu dobu pětkrát vyhrál Ligu mistrů. V dubnu 2017 klub prodal čínským investorům.

Do politiky vstoupil v roce 1994 - udává, že jej k tomu dovedly obavy, že moc uchvátí levice. S pomocí svého mediálního impéria vytvořil stranu Vzhůru, Itálie (Forza Italia). Po bleskové kampani, jež byla vzorem politického marketingu, se Berlusconi stal šéfem vlády, která kvůli odchodu politických spojenců po sedmi měsících padla. Kajman se vrátil v roce 2001 a tentokráte premiérský post udržel pět let, čímž v poválečných italských dějinách vytvořil rekord.

Volební porážku v roce 2006 odčinil o dva roky později, kdy stanul v čele vlády potřetí. V roce 2011, kdy Itálií zmítala vážná finanční krize, musel za hlasitého pískání nespokojených předat otěže ekonomovi Mariovi Montimu.

Na scéně se objevil znovu na jaře 2013. Ani tehdy svého politického nástupce nepředstavil. V parlamentních volbách získal třetinu hlasů, což levici donutilo uzavřít nesnadné spojenectví s tím, koho vždy považovala za odvěkého nepřítele.

Jen krátce nato, 1. srpna, dospělo první z nekonečné řady soudních řízení spojených s tímto kontroverzním politikem k rozhodnutí: Berlusconi byl pravomocně odsouzen za daňové úniky na jeden rok vězení. Trest si tehdy 76letý miliardář odčinil výkonem obecně prospěšné práce v domovu pro seniory.

Přišel tehdy také o mandát senátora a do roku 2019 nemůže vykonávat veřejné funkce, proti čemuž se odvolal u Evropského soudu pro lidská práva. Ten ovšem ve věci rozhodne až několik měsíců po italských volbách.

Slabost bývalého premiéra pro krásné ženy, včetně těch lehkých, dokazují mimo jiné pověstné večírky bunga-bunga a aféra nazývaná Rubygate, v níž byl obviněn, že měl pohlavní styk s tehdy nezletilou marockou tanečnicí. Třebaže byl Berlusconi shledán nevinným, visí nad ním další hrozba obvinění, že v tomto případě uplácel svědky.

Hyperaktivního podnikatele a politika zastihla v roce 2006 srdeční nemoc a byl mu voperován kardiostimulátor. O deset let později podstoupil operaci na otevřeném srdci.

Témata:  Silvio Berlusconi,  Itálie