Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rusko proti útoku na Sýrii nijak nezasáhlo

Ruské bojové letectvo v Sýrii
Ruské bojové letectvo v Sýrii
Foto: mil.ru

Damašek - Ruská protivzdušná obrana se nijak nepodílela na zastavení amerického raketového útoku proti Sýrii, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Damašek na svou obranu použil rakety z dob SSSR.

"Žádná z řízených střel vypálených Spojenými státy a jejich spojenci nevstoupila do zóny ruské letecké obrany v okolí Tartúsu a Hmímímu," stojí v prohlášení ruské armády.

Ruské ministerstvo obrany však zároveň informovalo, že Sýrie použila zbraně ruské výroby k vlastnímu zásahu proti spojeneckým raketám. "Syrské vojenské letiště Dumajr východně od Damašku bylo napadeno 12 řízenými střelami. Protivzdušná obrany syrských ozbrojených sil zastavila všechny tyto střely," uvedlo ministerstvo.

Při zásahu Damašku byly podle Moskvy použity systémy protiraket S-125, S-200, Buk a Kvadrat. Všechny byly vyrobeny v Sovětském svazu před více než 30 lety.

Při nočním útoku USA a spojenců v Sýrii byly použity Tomahawky. Řízená střela s plochou dráhou letu může být odpálena z bitevních lodí, křižníků, torpédoborců či ponorek. V minulosti existovala i verze odpalovaná z pozemních vozidel.

Je to v podstatě válcovitý bezpilotní letoun s krátkými křídly, který nese v přídi naváděcí zařízení a bojovou hlavici; pohání jej proudový motor na zádi. Střela letí velmi nízko nad terénem (15 až 100 metrů) rychlostí až 890 km/h; díky tomu je střela jen obtížně zachytitelná protiletadlovými systémy nepřítele.

Tomahawk je dlouhý 5,56 metru, má průměr 52 centimetrů a bojová hlavice váží zhruba půl tuny. Střela s doletem 1700 kilometrů (nejpoužívanější verze) je naváděna na cíl několika systémy. Základem je TERCOM, který porovnává odraz prolétané oblasti se záznamem v paměti, v poslední fázi letu střela používá k navedení optický systém DSMAC, který srovnává fotografii cíle se skutečností. Součástí navádění je i systém GPS, který zvyšuje přesnost zásahu.

Střela byla vyvinuta na přelomu 70. a 80. let, do výzbroje byla zařazena v roce 1983. Během první války v Perském zálivu jich bylo vypáleno 288, podle vojenských zdrojů jich svůj cíl zasáhlo 80 procent. Spojené státy nasadily tyto střely při dalších vojenských operacích, ať už to byly útoky na Irák v 90. letech, či zásahy na Balkáně (v Bosně v roce 1995 či při bombardování Jugoslávie v roce 1999). Tomahawky byly použity i při operaci v Afghánistánu proti síti Al-Káida a Talibanu v roce 2001, při druhé válce v Perském zálivu o dva roky později.

Loni 7. dubna USA v reakci na údajný chemický útok na syrské město Chán Šajchún z 4. dubna zaútočily touto zbraní na leteckou základnu syrské armády u Homsu, z níž startovala letadla, která podle Washingtonu zaútočila. Během akce bylo z dvou amerických lodí vypuštěno celkem 59 střel. Kromě USA má střelu ve výzbroji také Británie.

Témata:  útok Západu na Sýrii Ruská armáda Armáda Sýrie

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.