Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Arménský premiér Sargsjan oznámil rezignaci

Vlajka Arménie
Vlajka Arménie
Foto: Pixabay

Jerevan - Arménský premiér Serž Sargsjan dnes oznámil, že odstoupí z funkce. Učinil tak pod tlakem masových protivládních protestů, které trvají už více než deset dnů a které ochromily zemi. Vláda vzápětí na mimořádném zasedání rozhodla, že ji zatím povede první vicepremiér Karen Karapetjan. Agentura TASS uvedla, že celá vláda má podle zákona odstoupit, jakmile prezident Armen Sarkisjan přijme Sargsjanovu demisi.

Sargsjan, který do funkce nastoupil teprve nedávno po deseti letech v úřadu prezidenta, loni prosadil zrušení prezidentského systému a jeho nahrazení systémem parlamentním. Podle opozice si tím chtěl udržet vliv nad politikou.

"Chci se obrátit k těm, kteří požadují mé odvolání. (Vůdce opozice) Nikol Pašinjan měl pravdu, já jsem se mýlil. Existuje několik řešení této situace, ani jedno z nich však není pro mě. Odcházím proto z funkce premiéra a hlavy státu," cituje agentura TASS ze Sargsjanova prohlášení. "Plním vaše požadavky. Přeji naší vlasti mír, harmonii a zdravý rozum," dodal.

Premiérovo oznámení, že odstupuje, následovalo podle listu Kommersant poté, co se k tisícům demonstrantů připojili "lidé ve vojenských uniformách" - podle ministerstva obrany část vojáků z brigády určené pro mírové mise neuposlechla rozkazu, aby zůstala v kasárnách a nepletla se do politiky.

Masové protesty, které na řadě míst v Arménii propukly už 13. dubna, uspořádal opoziční předák Nikol Pašinjan. Ten minulý týden ohlásil začátek pokojné "sametové revoluce". Pašinjan se v neděli se Sargsjanem krátce sešel. Když ale trval na tom, že bude jednat výlučně o odstoupení šéfa kabinetu, Sargsjan schůzku ukončil, a Pašinjan byl o několik hodin později zatčen. Do ulic pak vyšly desetitisíce lidí. Pašinjan byl dnes propuštěn na svobodu a vzápětí se přidal k demonstrantům.

Desítky tisíc lidí v centru Jerevanu nyní slaví Sargsjanovu demisi, sváteční ovzduší vládne i v dalších arménských městech, uvedla agentura Interfax s odvoláním na arménská média.

Karapetjan, který byl předsedou vlády od září 2016 do dubna 2018, se v uplynulých dnech zasazoval za propuštění uvězněných opozičních politiků na svobodu, poznamenal list Gazeta.ru o staronovém šéfovi vlády, který dříve působil v energetice, a to i ve službách ruského koncernu Gazprom.

Ruské reakce na Sargsjanovo odstoupení Kommersant charakterizoval jako smíšené: poslanec Leonid Kalašnikov hovořil o "ušlechtilém gestu" státníka, který se rozhodl předejít vážnému konfliktu v zemi, místopředseda sněmovny Igor Lebeděv zase poznamenal, že nikdo nedokáže snášet, aby zemi vládl po desetiletý jediný člověk, nezbytné je podle něj střídání u moci.

Poslanec vládní strany Jednotné Rusko Konstantin Zatulin vyjádřil nad demisí politování: Arménii totiž čeká období nejistoty a nelze říci, zda se protestující spokojí s touto demisí, anebo se pokusí sami uchopit moc. Každopádně blesková demise podle něj svědčí o tom, že se situace v zemi vyhrotila do krajnosti a hrozilo krveprolití, tuto hranici však Sargsjan nechtěl překročit.

"Arménie, Rusko bude navždy s tebou!" vzkázala přes facebook mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová.

Témata:  Arménie Serž Sargsjan EuroZprávy.cz

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.