reklama

Barmské úřady Rohingy neuznávají jako etnikum a hovoří o nich jako o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše. V zemi čelí Rohingové dlouhodobě perzekuci, je jim upíráno občanství a základní lidská práva.

Barmská armáda zahájila tažení proti Rohingům poté, co rohingští povstalci loni 25. srpna zaútočili na řadu stanovišť barmské policie. Podle přeživších barmští vojáci při svých operacích vraždili a znásilňovali rohingské civilisty a vypalovali rohingské vesnice. OSN označila razie proti Rohingům již dříve za etnickou čistku.

Patnáctičlenná delegace RB OSN dnes navštívila město Maundo v Arakanském státě, kde barmská vláda staví přijímací tábory pro rohingské uprchlíky, kteří by se měli do země vrátit z Bangladéše.

Barma a Bangladéš se dohodly na postupném návratu běženců, Rohingové a aktivisté za lidská práva ale mají obavu o bezpečnost v Barmě.

Komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn v březnu vyzval Valné shromáždění OSN k postoupení údajných zvěrstev páchaných na muslimské menšině Rohingů v Barmě k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC). Na dotaz novinářů ohledně možného řešení případů násilí na Rohinzích u ICC Pierceová řekla, že to je "jedna z možných cest". "Druhá je, že vyšetřování zahájí sama Barma," dodala.

"(Vůdkyně Barmy) Do Aun Schan Su Ťij nám řekla, že pokud budou nějaké důkazy, měly by být předány barmským úřadům, které zahájí vyšetřování", prohlásila Pierceová po asi hodinovém jednání představitelů Rady bezpečnosti s barmskou vůdkyní.