Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Delegace OSN navštívila Barmu, z níž prchají Rohingové

OSN
OSN
Foto: Pixabay

Neipyijto - Delegace Rady bezpečnosti OSN dnes navštívila barmský Arakanský stát, ze kterého v důsledku násilností uprchlo od loňského srpna do sousedního Bangladéše téměř 700.000 příslušníků muslimského menšinového etnika Rohingů. Britská členka delegace Karen Pierceová vyzvala, aby bylo zahájeno důvěryhodné vyšetřování údajného násilí na Rohinzích.

Barmské úřady Rohingy neuznávají jako etnikum a hovoří o nich jako o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše. V zemi čelí Rohingové dlouhodobě perzekuci, je jim upíráno občanství a základní lidská práva.

Barmská armáda zahájila tažení proti Rohingům poté, co rohingští povstalci loni 25. srpna zaútočili na řadu stanovišť barmské policie. Podle přeživších barmští vojáci při svých operacích vraždili a znásilňovali rohingské civilisty a vypalovali rohingské vesnice. OSN označila razie proti Rohingům již dříve za etnickou čistku.

Patnáctičlenná delegace RB OSN dnes navštívila město Maundo v Arakanském státě, kde barmská vláda staví přijímací tábory pro rohingské uprchlíky, kteří by se měli do země vrátit z Bangladéše.

Barma a Bangladéš se dohodly na postupném návratu běženců, Rohingové a aktivisté za lidská práva ale mají obavu o bezpečnost v Barmě.

Komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn v březnu vyzval Valné shromáždění OSN k postoupení údajných zvěrstev páchaných na muslimské menšině Rohingů v Barmě k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC). Na dotaz novinářů ohledně možného řešení případů násilí na Rohinzích u ICC Pierceová řekla, že to je "jedna z možných cest". "Druhá je, že vyšetřování zahájí sama Barma," dodala.

"(Vůdkyně Barmy) Do Aun Schan Su Ťij nám řekla, že pokud budou nějaké důkazy, měly by být předány barmským úřadům, které zahájí vyšetřování", prohlásila Pierceová po asi hodinovém jednání představitelů Rady bezpečnosti s barmskou vůdkyní.

Témata:  OSN (Organizace spojených národů) Barma Rohingové

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.