Washington - Úsilí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německé kancléřky Angely Merkelové přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa udržet USA v jaderné dohodě s Íránem si nezadalo se snahou Íránu o totéž. Íránský režim využil všechny možnosti - hrozby, přemlouvání i prosby, napsal server The Hill. Merkelová ani Macron podle něj ale nejsou mírotvorci, jimž jde o světový mír. Jejich akčnost lze vyjádřit v dolarech - šlo jim o udržení výhodného obchodování svých zemí s Íránem.
Evropská unie byla před zavedením mezinárodních protiíránských sankcí v roce 2006 největším obchodním partnerem Íránu a chtěla by tuto pozici obnovit.
Obchody s Francií po roce 2006 zkolabovaly. Po zrušení sankcí, což umožnila jaderná dohoda z roku 2015, vzrostly od ledna do října 2017 o 118 procent ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Ropná společnost Total uzavřela s Íránem kontrakt za 4,8 miliardy dolarů (104 miliard Kč) na rozvoj největšího světového pole zemního plynu na příštích dvacet let. Firma Airbus chtěla Íránu prodat 100 letadel za 18 miliard dolarů. Velké podíly v Íránu mají automobily Renault a Peugeot.
Německo bývalo v minulosti vůbec největším obchodním partnerem Íránu, v roce 1975 činil objem vzájemných obchodů 4,5 miliardy dolarů a později v 70. letech vzrostl na šest miliard. V roce 2013 spadl na dvě miliardy, avšak loni se německý vývoz do Íránu začal zotavovat a dosáhl 3,5 miliardy dolarů.
V letech 2016 a 2017 vzrostl objem vývozu z EU do Íránu ročně o 31,5 procenta a dovozu skoro o 84 procent. Některé unijní země měly z obnovy vztahů s Íránem po zrušení sankcí nemalý prospěch - obchody s Rakouskem například vzrostly loni o 34 procent, objem obchodů se Španělskem dosáhl loni v přepočtu skoro 43 miliard Kč a s Nizozemskem 34 miliard Kč. Itálie své obchodování s Íránem od roku 2016 zvýšila ročně o 117 procent. EU do Íránu vyváží jaderné reaktory, boilery, strojírenské produkty, nástroje, farmaceutické a chemické výrobky, auta, letadla, plasty a zařízení pro vesmírné projekty.
Nejvíc obchodních kontaktů má Írán s Čínou a Spojenými arabskými emiráty. Loňský objem obchodů s Čínou činil 37 miliard dolarů a do Číny mířilo 21 procent íránského exportu. Z mimoevropských států jsou pak na dalších místech SAE, Irák a Jižní Korea.
Z těchto údajů vyplývá, že starost EU o dohodu s Íránem nepramení výhradně z obav o regionální stabilitu nebo nešíření jaderné vojenské technologie. Macron ani Merkelová nebyli zcela "čestnými vyjednávači", ale spíš obhájci toho, co je nejlepší pro Francii a Německo. Francouzi jsou mistři v prosazování svých obchodních zájmů s malými ohledy na ostatní. Minulá dohoda s Íránem z roku 2003 se zhroutila kvůli nesouhlasu Francie. Právě Francie byla hlavním dodavatelem pro íránský jaderný program. Podobně jednoznačným důrazem na vlastní ekonomické zájmy se vyznačuje německá zahraniční politika - viz souhlas s plynovodem Nord Stream 2 bez ohledu na porušování mezinárodního práva ze strany Ruska.
Témata: Angela Merkelová, Emmanuel Macron, jaderná dohoda s Íránem, ekonomika, diplomacie
Související
16. července 2024 16:17
25. listopadu 2022 8:53
13. října 2022 17:25
10. října 2022 16:50
4. října 2022 14:36
