Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Útok v Afghánistánu: Radu duchovních zmasakroval IS, zemřelo 14 lidí

Islámský stát
Islámský stát
Foto: nbcnews.com

Kábul - Za pondělním útokem na shromáždění duchovních představitelů v Kábulu patrně stojí Islámský stát (IS). Atentátník zabil 14 lidí, včetně sedmi muslimských duchovních. Ti předtím vydali náboženský výnos, který sebevražedné atentáty zakazuje.

Na shromáždění afghánské Nejvyšší rady ulemů se ve velkém stanu v západní části Kábulu sešlo v pondělí kolem 2000 lidí. Útočník se odpálil, když duchovní ze schůzky odcházeli.

K atentátu se přihlásila místní pobočka Islámského státu, žádný důkaz ale Islámský stát pro své tvrzení neposkytl. V prohlášení zveřejněném na internetu IS uvedl, že atentát mířil proti shromáždění "tyranských duchovních". Hnutí Tálibán se od pondělního atentátu distancovalo.

Nejvyšší rada ulemů v pondělí vydala náboženský edikt (fatvu), kterým prohlašuje sebevražedné útoky podle islámského práva za zakázané. Rovněž vyzvali afghánské vládní síly i povstalce z hnutí Tálibán a další ozbrojence, aby zastavili boje.

Fatvu zakazující sebevražedné útoky podpořil dnes také afghánský prezident Ašraf Ghaní. Atentát na shromáždění duchovních odsoudil a prohlásil, že se jednalo o "útok proti dědicům proroka islámu a proti islámským hodnotám".

Témata:  Afghanistán teroristické útoky v Afghánistánu Islámský stát

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 20:44

Ewa Farna vyrazila dech fanouškům: U dvou nekončí, na cestě je třetí

Zpěvačka Ewa Farna (32) oznámila skvělou novinku, která potěší její fanoušky: její vyprodaná koncertní vystoupení v pražském Edenu se rozrostou o třetí přídavek. Tuto šťastnou zprávu sdělila Ewa na sociální síti velmi originálním a vtipným způsobem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.