Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Proč páchají celebrity sebevraždu? Svět řeší vážný problém s léky

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: acidcow.com

Chicago - Sebevraždy známého amerického šéfkuchaře Anthonyho Bourdaina a módní návrhářky Kate Spadeové tento týden ukázaly, jak moc je potřeba najít efektivnější léčbu klinických depresí. S tím, jak roste dostupnost levných generických antidepresiv, z nichž mnohá mají jen velmi slabý účinek, je vývoj nových léků na depresi obchodně velice nevýhodný. Napsal to dnes agentura Reuters.

Zprávy o smrti těchto dvou celebrit šokovaly jejich fanoušky a přišly ve chvíli, kdy zdravotnické orgány v USA hlásí od začátku tohoto století obrovský nárůst počtu sebevražd a vyzývají, aby se depresím a jejich léčbě věnovala daleko větší pozornost.

Výrobci léků mají ve vývoji asi 140 přípravků na léčbu duševních onemocnění, včetně 39 léků na depresi, vyplývá z dat americké asociace inovativních farmaceutických firem (PhRMA). Současně se zkoumá více než 1100 experimentálních léčiv proti rakovině, která slibují i vysoké zisky.

"Psychiatrie se stala neoblíbenou oblastí pro investice. Pojišťovny říkají, proč bychom měly platit víc za novou léčbu?" přibližuje důvody nepoměru Harry Tracy, vydavatel periodika NeuroPerspective, v němž sleduje novinky na poli nových psychiatrických léků.

Vývoj nových antidepresiv je riskantní. Pacienti při klinických zkouškách často dobře reagují na placebo, což zhoršuje možnost kriticky posoudit skutečný účinek zkoumaného léku. V případě, že je nový lék schválen, pak navíc musejí vyvinout obchodní zástupci značné úsilí, aby o jeho výhodách přesvědčili samotné psychiatry a poskytovatele péče.

Další překážkou je obtížnost zkoušek léků na zvířatech, které musejí předcházet testům na lidských pacientech. "Posunout výzkum ke klinickým zkouškám na lidech je velká výzva," tvrdí Caroline Koová, která vede projekt s názvem NewCures. Ten se na Severozápadní univerzitě snaží přijít na způsoby, jak snižovat rizika pro investory do nových léků na bolest, depresi či Parkinsonovu chorobu.

Johnson & Johnson chce uvést na trh látku nazvanou esketamin, která je derivátem známějšího ketaminu užívaného jako anestetikum. Ten se na ulici prodává také jako rekreační droga. Esketamin by měl zlepšovat depresivní stavy, které nereagují na jinou léčbu. Firma chce o schválení léku u amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) požádat ještě letos.

Doktor Husseini Manji, který vede sekci neurověd ve firemní divizi Janssen, má za to, že v boji proti depresím je potřeba najít nové účinné látky, protože až polovina pacientů na léčbu současnými léky nereaguje nebo dlouho čeká na nástup jejich účinku. Esketamin ve formě rychle účinkujícího nosního spreje by podle něj mohl pro pacienty znamenat kratší čekání na to, až lék začne skutečně fungovat.

Doktorka Julie Goldsteinová Grumetová z amerického centra pro prevenci sebevražd uvádí, že kromě Bourdaina a Spadeové si během každého dne v tomto týdnu vzalo v USA život 122 lidí. Řada z nich se s duševní poruchou nikdy neléčila. "Chybí nám možnost, jak provádět screening rizika sebevraždy," říká.

Témata:  deprese nemoc léky sebevražda

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.