Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Generál Pavel skončil v čele Vojenského výboru NATO. Vystřídá ho Brit Stuart Peach

Ve dnech 6. a 7. prosince zavítal generál Pavel za vojáky do Afghánistánu v rámci své tradiční předvánoční návštěvy. Po příletu se zástupcem ředitele SOC MO plk. Radkem Šíbou a velitelem 3. strážní jednotky kpt. Petrem Liškou. Autor: plk. Mgr. Jana Růžičková
Ve dnech 6. a 7. prosince zavítal generál Pavel za vojáky do Afghánistánu v rámci své tradiční předvánoční návštěvy. Po příletu se zástupcem ředitele SOC MO plk. Radkem Šíbou a velitelem 3. strážní jednotky kpt. Petrem Liškou. Autor: plk. Mgr. Jana Růžičková
Foto: Army.cz

Brusel - V čele Vojenského výboru NATO je ode dneška maršál britského vojenského letectva Stuart Peach, který na pozici vystřídal českého generála Petra Pavla. Ten bude ještě v Bruselu působit do poloviny července, poté se vrátí do resortu obrany.

Pavel (57) zastával post šéfa Vojenského výboru NATO, nejvyššího vojenského orgánu aliance, od června 2015. Do funkce byl zvolen jako první zástupce z východoevropských členských zemí aliance.

Svou vojenskou kariéru začínal Pavel na nižších velitelských pozicích. Začátkem 90. let na sebe upozornil v misi UNPROFOR v Chorvatsku, když jeho jednotka osvobodila skupinu francouzských vojáků uvězněných mezi bojujícími stranami. Za svůj čin tehdy dostal francouzský Řád Čestné legie a českou medaili Za hrdinství.

Peach nastoupil k vojenskému letectvu (RAF) v roce 1977, od předloňského července působil jako náčelník generálního štábu britské armády. Velel například britské intervenci v Libyi v roce 2011, která napomohla svržení diktátora Muammara Kaddáfího.

Pavel v rozhovoru pro červnové vydání armádního časopisu A Report řekl, že po návratu z Bruselu se chystá stát angažovaným občanem. "Několikrát jsem říkal, že bych se nechtěl pustit do politiky, že bych nechtěl být součástí obranného průmyslu, spíš by mě asi lákalo, po těch letech strávených v organizované struktuře, být svým pánem a dělat věci podle svého," uvedl. 

Témata:  Petr Pavel NATO (Severoatlantická aliance) EuroZprávy.cz

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.