Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Malta nepovolila start letadlu, které hledá v moři migranty

Itálie zachraňuje uprchlíky
Itálie zachraňuje uprchlíky
Foto: UNHCR

Valetta/Barcelona - Německá nevládní organizace Sea Watch dnes oznámila, že maltské úřady nepovolily vzlétnout malému letadlu Moonbird, které tato organizace spolu se švýcarskou humanitární iniciativou pilotů používá k záchraně uprchlíků ve Středozemním moři.

Kapitán letounu Ruben Neugebauer maltským médiím řekl, že toto letadlo létalo z Malty téměř rok skoro každý den, aby pomáhalo vyhledávat migranty na vratkých člunech u libyjských břehů. 

Minulý týden Malta uzavřela přístavy pro plavidla zahraničních nevládních organizací, jimž nedovoluje vplout, ani vyplout. Zdůvodnila to tím, že dokud běží vyšetřování v kauze lodi Lifeline, nemůže dovolit podobným subjektům využívat její přístavy. Loď Lifeline zadržela Malta minulý týden poté, co jí umožnila zakotvit s asi 230 migranty z Afriky. 

Po čtyřech dnech plavby dorazila dnes do Barcelony loď organizace Proactiva Open Arms se 60 migranty z Afriky. A zatímco běženci se radovali, že konečně přistáli, šéfka mise této lodi Anabel Montesová kritizovala Itálii a Maltu. "Museli jsme plout čtyři dny, než jsem je mohli vyložit, a mezitím jsme nemohli zachraňovat další," řekla Montesová podle deníku El País.

Šedesát migrantů z této lodi, mezi nimiž je 50 mužů, pět žen a pět nezletilých, je 14 národností. Pochází mimo jiné ze Sýrie, Palestiny, Eritreje či Středoafrické republiky. Po vylodění se jich ujal Červený kříž a posléze registrační úředníci. Všichni dostanou povolení k pobytu z humanitárních důvodů na 30 dní a mezi tím mohou žádat o azyl.

Témata:  Malta uprchlíci Španělsko

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.