reklama

"Muzeum vzniklo v roce 1985 uprostřed krize AIDS. Bylo to první a dlouho také jediné muzeum věnující se dějinám homosexuálů a lesbiček na světě," říká Kevin Clarke z tiskového oddělení muzea, jehož obdoby se na světě objevily až v posledních letech. V Evropě ale ani dnes podle Clarkea žádná není.

"Schwules Museum" založila malá skupina lidí, kterým vadilo, že velká muzea dějiny homosexuálů a lesbiček nezohledňují. "Ve velkých státních muzeích se homosexuálové objevují jen jako pronásledovaní, zabití, prostě jako oběti. Lesbičky v nich vůbec nejsou," míní Clarke, podle něhož je třeba v rozsáhlé výstavě Německého historického muzea pouze pět objektů vztahující se k historii sexuálních menšin a tři z nich se navíc týkají pronásledování homosexuálů za nacismu.

"Nám přijde velmi politováníhodné, že státní muzeum, které na to také dostává státní peníze, nedělá nic proto, aby ukázalo něco pozitivního. Aby školáci, kteří tam přijdou, mohli říct: No teda, to je skvělý vzor, takový chci taky být," vysvětluje Clarke.

Tento postoj je vidět i na čtveřici výstavních místností o celkové ploše 700 metrů čtverečních, na nichž muzeum ukazuje homosexuály a lesbičky především jako lidi aktivně utvářející dějiny, nikoliv jen pasivní přihlížející. K vidění tak jsou například fotografie z první velké demonstrace za práva sexuálních menšin v západním Berlíně z roku 1973, materiály k lesbickému hnutí v Německu nebo příběhy lidí, kteří byli otevřeně homosexuální, a přesto i za nacismu udělali kariéru.

Muzeum, které od roku 2013 sídlí v centrální berlínské čtvrti Tiergarten, také ukazuje milníky, jichž hnutí sexuálních menšin dosáhlo. Loni tak ve výstavě oslavilo nečekanou legalizaci manželství osob stejného pohlaví v Německu, nyní je zase k vidění připomínka schválení zákona, jež rehabilitoval desetitisíce homosexuálů, kteří byli ve spolkové republice od konce druhé světové války do roku 1994 odsouzeni podle zákona zakazujícího sexuální styky mužů.

Muzeum homosexuálů je otevřeno každý den s výjimkou úterý v odpoledních hodinách. Vstupné vyjde na 7,5 eura (192 korun).