Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Spor mezi Ankarou a Washingtonem graduje. Turecko prudce navýšilo clo na americké zboží

Recep Tayyip Erdoğan
Recep Tayyip Erdoğan
Foto: bbm.gov.tr

Ankara - Turecko prudce zvýšilo cla na dovoz některého amerického zboží. Tento krok dále posílí nepřátelství mezi Ankarou a Washingtonem, které přispělo ke spuštění měnové krize v Turecku.

Výnos podepsaný tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdogan zvyšuje cla na osobní auta o 120 procent, na alkoholové nápoje o 140 procenta a na tabákové listy o 60 procent. Zvýší se také cla na kosmetiku, rýži a uhlí.

Turecký viceprezident Fuat Oktay na twitteru uvedl, že cla u některých produktů byla zvýšena v rámci principu reciprocity v odvetě za vědomé ekonomické útoky Spojených států vůči Turecku, informuje Reuters.

Ankara zadržuje amerického pastora Andrewa Brunsona. Americký prezident Donald Trump minulý týden zdvojnásobil cla na dovoz oceli a hliníku z Turecka. U ocele tak bude clo činit 50 procent a u hliníku 20 procent.

Zhoršené vztahy Turecka s USA přispívají k poklesu kurzu turecké liry. Ta již od začátku letošního roku oslabila vůči dolaru o více než 40 procent a v pátek zažila největší jednodenní propad od turecké finanční krize v roce 2001. 

Témata:  clo Turecko USA Recep Tayyip Erdogan

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 20:44

Ewa Farna vyrazila dech fanouškům: U dvou nekončí, na cestě je třetí

Zpěvačka Ewa Farna (32) oznámila skvělou novinku, která potěší její fanoušky: její vyprodaná koncertní vystoupení v pražském Edenu se rozrostou o třetí přídavek. Tuto šťastnou zprávu sdělila Ewa na sociální síti velmi originálním a vtipným způsobem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.