Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Předzvěst války v Idlibu? Desítky nových náletů, na civilisty dopadají barelové bomby

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: mil.ru

Damašek - Nejméně čtyři civilisté dnes přišli o život při náletech syrské armády a Ruska v severozápadní provincii Idlib, která je poslední větší baštou odpůrců syrské vlády. S odkazem na sdělení exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) to uvedla agentura AP. V pátek se v Teheránu setkali prezidenti Íránu, Ruska a Turecka a jednali o situaci v Idlibu, kde se očekává vojenská ofenziva syrských provládních vojsk.

Navzdory naléhání Turecka, které se obává příchodu syrských uprchlíků k hranicím, se ale trojice v pátek nedomluvila na klidu zbraní. Rusko, které je spojencem Damašku, upozornilo, že v Idlibu působí islamističtí teroristé, se kterými vyjednávat nelze.

Nejnovější bombardování je podle SOHR nejrozsáhlejší od srpna, kdy vládní vojska zahájila nálety v jižní části provincie Idlib. Podle SOHR město Chán Šajchún, které leží na jihozápadě provincie, další přilehlé vesnice a města na severu provincie Hamá zasáhlo 68 náletů. Agentura Reuters s odkazem na svědky uvedla, že bylo zaznamenáno nejméně 12 náletů v oblastech ovládaných odpůrci syrské vlády.

O život při nejnovějších náletech přišli čtyři civilisté včetně dvou dětí a jedné ženy, uvedla SOHR s tím, že většina obětí pocházela z vesnice Abdín západně od Chán Šajchúnu. Informaci o čtyřech zabitých v této vesnici také potvrdily Bílé přilby, což je organizace záchranářů napojená na povstalce. Záchranáři doplnili, že další člověk přišel o život dál na sever ve vesnici Halba. Podle svědků, které citoval Reuters, vrtulníky syrské armády u Chán Šajchúnu na domovy civilistů svrhly barelové bomby.

Idlib je poslední větší baštou odpůrců syrské vlády. Ofenziva Damašku by tak mohla být závěrečnou rozhodující bitvou syrské války.

Prezidenti Ruska, Íránu a Turecka se setkali v pátek v Teheránu a hovořili o situaci v Idlibu. Na klidu zbraní v oblasti se nedomluvili, zmínili se nicméně o nutnosti chránit civilisty. Zatímco Teherán a Moskva pomohly syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi změnit průběh války v bitvách proti Západem podporovaným povstalcům i skupinám islamistů, Turecko je hlavním stoupencem syrské opozice a má v Sýrii své vojáky.

V pátek se také kvůli situaci v Idlibu konalo zasedání RB OSN. Zvláštní zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura řekl, že bojovníci v provincii by měli dostat ultimátum pro stažení z oblastí obývaných civilisty. Doplnil, že by měly vzniknout trasy pro ty, kdo budou chtít z Idlibu dobrovolně odejít. Po skončení jednání ale několik diplomatů vyjádřilo pochybnosti, zda lze únikové trasy zřídit, protože syrská vláda nerozlišuje mezi teroristickými skupinami a ozbrojenými oponenty prezidenta Asada.

Ruský vyslanec při OSN Vasilij Něbenzja prohlásil, že v Idlibu působí "40 až 45 ozbrojených skupin, tedy 50.000 lidí". Skupina An-Nusra, hlásící se k síti Al-Káida, má podle něj 16.000 členů a ty skupiny, které "jsou připraveny dohodnout se na příměří, čítají 13.000 lidí". Zástupce Sýrie Bašár Džaafarí sdělil, že jeho vláda počítá s evakuací civilistů z bojových zón.

Témata:  Sýrie Syrská krize ruské angažmá v Sýrii Ruská armáda

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.