reklama

"Je to pravda, přátelé z různých evropských zemí mě o to žádají," řekl Salvini stran možné kandidatury na předsedu EK před květnovými volbami do Evropského parlamentu (EP). "Květen je ještě daleko, ale uvidíme, budu o tom přemýšlet," uvedl italský vicepremiér. Dodal, že teď má plné ruce práce s návrhem italského rozpočtu a unijní migrační politikou, o níž diskutuje se svými "polskými a maďarskými přáteli".

I kdyby ale Salvini kandidoval na předsedu EK, nemá velkou šanci se jím opravdu stát. Volby do EP se budou stejně jako ty předchozí konat s využitím principu takzvaných spitzenkandidátů, tedy předem oznámených aspirantů na funkci předsedy Evropské komise. Toho po volbách vybírá summit EU a předkládá ho europarlamentu ke schválení.

Po minulých volbách daly velké frakce šéfům států a vlád najevo, že jejich podporu na plénu parlamentu nezíská nikdo jiný, než kandidát vítězné frakce. Tím byl tehdy nynější předseda komise, lucemburský expremiér Jean-Claude Juncker.

Salvini, který stojí v čele italské euroskeptické strany Liga, oznámil začátkem tohoto měsíce společnou koalici pro květnové volby do EP s předsedkyní francouzského krajně pravicového Národního sdružení (bývalé Národní fronty) Marine Le Penovou. Koalici nazvali Fronta svobody.

Salvini tento týden hovořil také o tom, že očekává obrovské změny v EU. "Příští evropské volby nastartují epochální změny pro budoucnost Evropy," řekl Salvini ve středu v rozhovoru s agenturou TASS během své návštěvy Ruska. "Evropané budou mít bezprecedentní možnost vytvořit novou unii svrchovaných států založených na demokratických principech," uvedl také italský vicepremiér.

Mezi evropskými tradičními stranami panují podle některých trochu obavy z květnových voleb, což podle serveru britského deníku Daily Express připustila i německá kancléřka Angela Merkelová. "Bude to určitě velmi těžká volební kampaň," řekla Merkelová podle britského serveru v létě v diskusi se studenty v gruzínské metropoli Tbilisi.

V poslední době ve volbách v několika zemích EU posílily nacionalistické strany, které jsou kritické k současnému kurzu EU. Mezi ně patří i Salviniho Liga, strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána, německá Alternativa pro Německo (AfD), Svobodná strana Rakouska (FPÖ) či strana Švédští demokraté (SD).

1 komentář (Poslední 20.10. 00:11) Napište svůj názor

reklama